Kostel sv. Petra a Pavla - Dolní Chvatliny (kostel) [11068]

Na terasovitém výstupku uprostřed starého hřbitova stojí farní kostel svatého Petra a Pavla. Zevně tvoří kříž 21,60 m x 10,50 m, k němuž na severní straně přiléhá otevřená předsíň o čtyřech pilířích. Vnitřek obsahuje osmibokou loď průměru 6,80 m, na níž spočívá na vysoké bubnovité podezdívce kopule opatřená lucernou (vršek s křížem), pobité plechem. Na východě přiléhá k lodi kněžiště (zákristie) obloukem zakončená, na západě obdélníkové podkruchtí. Do kostela se vchází od severu z podsíně, nebo od západu. Za tímto vchodem po pravé straně je uvnitř zazděn pískovcový náhrobek s nápisem (přeloženo do češtiny):

„Léta páně 1609 v pátek po památce rozeslání apoštolů mezi 2 a 3 hodinou na noc umřela urozená paní Eva Hradecká, rozená Borcikova z Poličan z velehrádku manželka urozeného pána Wiktorina Hradeckého z Bukovna a na Mančicích a byla zde pochována očekávaje i veselého vzkříšení.“

Pod nápisem je znak mající v pravé půli šachovnici, v levé arabesky, klenotem je klečící postava s turbanem na hlavě. A právě k tomuto rodovému znaku se váže pověst.

Po levé straně dveří je druhý náhrobek pískovcový s nápisem:
„Léta Páně 1602 tu sobotu po svatém Filipu Jakobu umřel Jindřich Božek syn urozeného pana Wiktorina Hradeckého z Bukovna tuto jest pochován a očekává blahoslaveného vstání.“ Mezi řádky nápisu je vytesán znak s podobou stojícího ptáka.

V kostele jsou po stranách presbytáře malé oratoře. Na čelném místě, kde dříve býval oltář (nyní zrušený pro sešlost a nové obřady) visí silně zašlý obraz malovaný na plátně, kde vedle sebe sedí svatý Petr a Pavel. Farní kostel, ke kterému se vystupuje po dvouramenném schodišti, upoutá pozornost na první pohled neobyčejnou, při vši jednoduchosti zajímavou podobou. Je to miniatura kostela svatého Petra a Pavla v Římě.
Kostel chvatlinský byl kostelem farním již ve XIV. století. Roku 1352 odváděl 33 grošů papežského desátku. V roce 1357 až 1359 se uvádí kněz Franěk, Mikuláš z Mostu, později farář Štěpán 1376 až 1407 a roku 1409 kněz Daniel. Roku 1408 se připomíná střídník Ondřej. Roku 1394 bylo při kostele chvatlinském zřízeno kaplanství s ročním důchodem 8 kop grošů. Jako kaplani se jmenují kněz Jiří 1394, Ondřej 1408, Michal 1413, Filip 1413 a Michal z Habrů. Později byli dosazováni ke kostelu zdejšímu knězi podobojí.
Roku 1474 byl tu kněz Matěj farářem. Tomu dosvědčují kouřimští, že jest syn Mikulášův z Kostříně v diecesi Poznaňské a že od poctivého kněze a otce Gabriela, biskupa Justinopolitánského, podle řádu církve svaté řádně k důstojnému kněžství svěcen jest, počnouc od prvního řádu a svěcení, až do posledního a nejvyššího, to jest kněžství. Když roku 1503 zámožný kněz ten zemřel, oba páni podací, tedy Tomáš Horňátecký z Dobročovic a Mikuláš Popel z Vesce, ti pak se soudili o pozůstalost. Vinil Horňátecký Popela, že pobral kalich stříbrný, omiral perlový, šubu, pás stříbrný, lžíce takovéž, knihy s perlovými třapci, zákon a jiné knihy, sobolovou čepici, truhlici s poklady některými, hotové peníze, zlaté i groše, některé věci hospodářské, mísy cínové, všeho dohromady za 200 kop grošů, manželku jeho Popelovu Mandalenu z Nečtin poháněl, že vzala svršky nějaké, jmenovitě šubu lasicovou, vše dohromady na 50 kop grošů českých. Páni a vladykové na soudě zemském rozhodli, aby se oba kolátoři o to, co Popel přiznal, mezi sebou rozdělili, rovněž, aby k tomu položila paní Mandalena tu šubu, o níž pravil pan Popel, že nepobral, mělo jemu a manželce zůstati. (Archiv český XII.556-7).

Roku 1538 Jan, farář chvatlinský, půjčil bohoslovci Jakubovi z Kamenice Lískovcovi 20 zlatých uherských na cestu do Vlach, aby se tam dal na kněze vysvětiti, pod tou podmínkou, aby Jakub byl pak u kněze Jana, jestliže by to potřeboval, až do smrti.
Roku 1568 kněz Matouš Kouřimský, farář ve Slapech psal purkmistru a radě města Kouřimi o tom, aby promluvili s panem děkanem, zda by mu mohl faru ve Chvatlině sjednati. Posléze se ve Chvatlině připomíná ženatý kněz luteránský, který roku 1610 odešel za děkana do Kolína.

V době bělohorské fara ve Chvatlinách zanikla a osada byla připojena roku 1626 k Zásmukám. Roku 1655 vypovídá Václav Cihlář, kostelník zásmucký, poněvadž nebylo pamětníka záduší chvatlinského, že při kostele kromě 2 kalichů stříbrných a 2 palet není klenotů a ty že se uschovávají v ty nebezpečné časy v Zásmukách. Krav zádušních není, rolí porostlých 6 kop, rolí, které by se orati mohly 10 kop, louka zádušní jedna a zahrada rovněž. Roku 1713 se počítaly k filiálnímu kostelu zdejšímu osady Chvatliny Horní a Dolní, Mlékovice a Toušice. Roku 1713 byl kostel Chvatlinský opraven.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie