Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Středočeský kraj » okres Kolín » kostel, kaple, synagoga » Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Kbel (kostel)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Kbel (kostel) [11064]



Nejhodnotnější památkou obce jekostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený na nejvyšším místě v obci. Stal se dominantou nejen obce, ale i okolí. Býval v celém okolí nejbohatším a největším. Patří též mezi nejstarší. Doba vzniku není přesně určena, ale přibližně byl postaven na konci 13. století. Prvá písemná zmínka je roku 1352 v seznamu kostelů platících papežský desátek (72 grošů českých). Prvým známým farářem ve Kbele dle zachovaných zápisů byl kněz Tobiáš, který dne 30. května 1354 směnil své místo s farářem Ondřejem ze Starého Kolína. Vedle kostela byla i fara, která vlastnila asi 200 korců půdy. Do roku 1395 býval při kbelském kostele i kaplan. Za válek husitských byli katoličtí kněží vyhnáni, někteří přišli i o život, jako učený kolínský děkan Hynek z Ronova, který bylv dubnu roku 1421 se šesti mnichy z řádu dominikánů upálen předbranou kouřimskou v Kolíně. Poté byli ve Kbele kněží církve husitské, podobojí, a později v šestnáctém století luteráni. Roku 1634 Sasové (pomocníci Švédů) vypálili obec Kbel i kostel. Po třicet let byl kostel v tomto ubohém stavu až nový majitel obce, hrabě Jan Fridrich Trautmansdorf dal v roce 1664 obec i kostel opravit. Zpustošením vsi zašly i farní pozemky, proto hrabě věnoval kostelu 15 korců půdy. Ale roku 1751 měl kbelský kostel již jen 6 strychů polí a dále chudl. Časem zchátral natolik, že v roce 1813-14 se tam služby Boží nesměly konat. Roku 1815 dal majitel Kbela a patron Emanuel Náchodský z Neudorfu kostel opravit a pořídil nový dřevěný strop a šindelovou střechu. Ta byla téměř po šedesáti letech příčinou zkázy kostela. Stalo se to 7. října 1874, kdy vyšlehl oheň z domku Františka Novotného a zachvátil též kostel a úplně jej zničil. Shořel i krásný barokní oltář s obrazem od slavného malíře Petra Brandla. Shořely také varhany, teprve sedm let staré, pořízené z odkazu lošanského faráře Josefa Mašína roku 1867, shořela i cínová lampa pro věčné světlo. Ze zvonů na zvonici byl zničen větší, menší se zachoval. Pouze pádem ze zvonové hranice se urazilo ucho jeho závěsu. Z kostela a věže zbyly jen holé zdi. S kostelem vyhořelo i dalších deset chalup Kbelských. Kostel Kbelský, nemaje majetku byl po dlouhých dvanáct let ponechán beze střech, vystaven vlivům povětrnosti, protože jednání s vídeňskými památkáři bylo zdlouhavé a nevedlo k žádnému cíli. Byl to důchodce František Josef, řídící učitel v Červených Pečkách ve výslužbě, který se zasloužil o obnovení Kbelského kostela. Získal pro svůj úmysl lošanského faráře p. Josefa Poláka a konaly se sbírky po celém širokém okolí. Nákladem 6.000 zlatých byl kostel 15.srpna 1886 opraven a posvěcen od vikáře kolínského p. Antonína Dlaska děkana v Kouřimi. Nyní je kostel i zvonice po rekonstrukci.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)