Ostrava (město) [1030]

Hornické město Ostrava - je správní, společenské i kulturní centrum severní Moravy. Leží na řece Ostravici v nížině mezi Beskydy a horským masivem Jeseníků. Ráz města je neobyčejně spojen s průmyslovou činností. Části průmyslových objektů tvoří spolu s obytnými domy celé městské čtvri. Město známé těžbou kvalitního černého uhlí a výrobou železa je ovšem na druhou stranu obklopeno množstvím unikátních přírodních krás.

Dějiny města Ostravy

Pravěk - Nejstarší doklady lidské činnosti na území dnešní Ostravy - pazourkové nástroje - pochází ze starší doby kamenné a pravděpodobně je zde zanechali před 300 000 lety příslušníci druhu Homo erectus. V mladší době kamenné, asi před 25 000 lety, vzniklo na vrchu Landek nad soutokem řek Odry a Ostravice tábořiště lovců mamutů, kteří poprvé v historii tohoto regionu použili jako paliva černé uhlí, jehož sloje vycházejí v těchto místech až na povrch. Do stejné doby náleží i nejvýznamnější pravěká památka Ostravska - tzv. Petřkovická Venuše, ženské torzo, vyřezané z krevele. Z vrchu Landek je také prokázáno nejstarší sídliště neolitických zemědělců. Od 8. století n. l. přicházejí do těchto míst první Slované, v 9. století zde vybudoval jedno ze svých hradišť kmen Holasiců.

Založení města - První písemnou zmínku o Ostravě (dnešní Moravské Ostravě) nalézáme v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267. Statut města získala Ostrava mezi lety 1267 - 1279. Město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada. V blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova. Ještě starší je první písemná zmínka o protější Slezské Ostravě, a to už z roku 1229. Těšínsko bylo až do roku 1327 součástí polského státu (odtud také dlouho užívaný název Polská Ostrava) a ke střežení státní hranice na řece Ostravici byl postaven hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1297. Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá tj. rychlá voda).

Ostrava ve středověku - Město s téměř tisíci obyvateli bylo vybudováno jako centrum biskupských vesnic z blízkého okolí. Městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí(dnešní Masarykovo), obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy.V blízkosti se nachází kostel sv. Václava. Ten byl jedinou kamennou stavbou. Městské hradby byly budovány až ve druhé polovině 14. století. Částí opevnění byl snad i městský hrad - sídlo biskupského purkrabího - jehož existenci však dnes připomíná pouze název ulice Zámecké. V letech 1830 až 1839 byly hradby postupně bourány, zmizely také městské brány. Dnes hradby připomíná pouze název ulice Na Hradbách a fragment v blízkosti kostela sv. Václava. Nejvyšším představitelem města v předhusitském období byl fojt. Pravděpodobně z erbu prvního dědičného ostravského fojta pochází také nejstarší figura městského znaku Ostravy, osedlaný kůň bez uzdy. Měšťanská samospráva se v té době skládala z purkmistra a čtyř konšelů. Dokladem o rostoucím hospodářském významu města je udělení práva konání výročního trhu císařem Karlem IV. v roce 1362.

;;

Ostrava po husitských válkách - Husitské období přestálo město bez úhony, i když bylo v roce 1428 na krátkou dobu husity, kteří táhli na Opavsko, obsazeno. Většina obyvatel náležela k německému etniku, a tak zde husitství nezapustilo kořeny. Moravská Ostrava se stala důležitým trhovým a řemeslnickým střediskem hukvaldského panství. Jeho zástavními držiteli byla v té době řada bývalých husitských hejtmanů, např. Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan Talafús z Ostrova a také Jan Čapek ze Sán. Jeho přičiněním byl postaven, či rozšířen most přes řeku Ostravici (první zmínka o něm z roku 1454). Hospodářský růst pokračoval i ve 2. polovině 15. století, kdy začali mít převahu ve městě Češi. Z roku 1496 se dochovala nejstarší listina vydaná městskou kanceláří. Ta však existovala jistě od počátku 15. století, neboť nejstarší městská dochovaná pečeť pochází z roku 1426.

Ostrava v 16. století - Vzestup města v 16. století je spojen se jménem olomouckého biskupa Stanislava Thurza, který vyplatil hukvaldské panství ze zástavní držby, a z jehož erbu pochází zřejmě i růžice v městském znaku. Ve městě vzkvétala řemeslná výroba, především soukenictví, tkalcovství a krejčovství. O existenci různých druhů řemesel ve středověké Ostravě svědčí staré, dnes většinou nepoužívané názvy ulic, uliček v historickém centru města. Například Rybářská, Kovářská, Hrnčířská, Krejčovská, Mlýnská, Valchařská. Město obhospodařovalo i řadu vlastních rybníků a v roce 1533 zakoupilo sousední ves Čertovu Lhotu (dnes Mariánské Hory) a v roce 1555 Přívoz. Na slezskoostravském panství došlo k rozkvětu počátkem 16. století, kdy ho získal zemský hejtman těšínského knížectví Jan Sedlnický z Choltic. Nový majitel hrad přestavěl na renesanční zámek.V roce 1532 na žádost Jindřicha Bzence z Markvartovic, který se zasloužil o zvýšení hospodářské prosperity svého majetku, český král Ferdinand I. povýšil ves Třebovice na městečko. Z roku 1539 pochází první písemná zmínka o moravskoostravské radnici. Tato kamenná stavba s věží byla postavena pravděpodobně v renesančním slohu. Stala se sídlem správy města a byly do ní přeneseny i nejstarší městské listiny. Ty přečkaly v kovové truhlici i rozsáhlý požár. Zničující oheň ochromil zcela život města, neboť většina staveb byla ze dřeva. Byly poškozeny i dva kamenné objekty - kostel a radnice. Oheň vypukl v domě soukeníka a cechmistra Jana Hunky v květnu roku 1556. Na obnově města po požáru se podílela pravděpodobně i skupina italských stavebníků, která od 30. let 16.století pracovala na přestavbě kostela sv. Václava. Z této pohromy se Ostrava vzpamatovala až po deseti letech. Významně tomu pomohl olomoucký biskup, který v roce 1570 podpořil prestiž města udělením práva pečetit červeným voskem.

Počátek 17. století a třicetiletá válka - Nástup kardinála Františka z Ditrichštejna na biskupský stolec v Olomouci v roce 1599 znamenal pro město počátek úpadku. Biskup nejevil velký zájem nejen o Ostravu, ale v podstatě o celé hukvaldské panství a v roce 1617 je dokonce pronajal městu Příboru, které se tak stalo vrchností Moravské Ostravy. Další pohromy s sebou přinesla třicetiletá válka; přestože se ostravští ke stavovskému povstání aktivně nehlásili, v roce 1620 město obsadili a vyplenili polští kozáci v císařských službách, tzv. Lisovčíci. Vedle vojenských vpádů ve městě vypukl v roce 1625 mor, jemuž podlehla polovina obyvatel. Rok poté byla Moravská Ostrava obsazena a vypleněna dánským vojskem, které odešlo až po třech letech. V roce 1642 se zmocnili města Švédové a okupovali ho až do roku 1648. (Lidová slavnost Honění krále ve Lhotce je dávána do spojitosti s útěkem švédského krále). Ostravě bylo uloženo obrovské výpalné ve výši 7 000 zlatých. Aby mohlo být splaceno, muselo se město těžce zadlužit a dluh splácelo téměř sto let.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie