Hrabyně (obec) [1022]

Obec Hrabyně - v okrese Opava leží na jednom z posledních výběžků hornatého svahu Nízkého Jeseníku s nadmořskou výškou 389 m. Kolem dokola se prostírají hluboké lesy s bohatou zvěří. Za slunného a jasného počasí můžeme směrem jihovýchodním spatřit Beskydy s Lysou horou, směrem západním táhlé a chmurné Jeseníky s Pradědem. Východně se prostírá průmyslová Ostrava a na sever je široký rozhled na Hlučínsko a Polsko. V době ledové kraj pokrýval mohutný ledovec a zanechal na katastru obce v úžlabinách lesů a potocích svědky této doby, tzv. Bludné balvany.
Historie - Na půl cesty mezi Opavou a Ostravou, 13 km na jihovýchod od okresního města, na hlavním tahu státní silnice D 11 a nad východním lemem Nízkého Jeseníku vévodícího Poopavské rovině, v nadmořské výšce 385 metrů, rozkládá se památné městečko někdejšího knížectví Opavského a nejčastěji z českých pozdějšího rakouského Slezska - Hrabyně. Vznik obce Hrabyně není přesně zjištěn. První písemné památky o Hrabyni se vyskytují podle slezského historika V. Praska z r. 1377. Asi 400 let před první písemnou zmínkou o Hrabyni zde byly lesy, které postupným mýcením zmizely a na vzniklé holině se začali usídlovat první obyvatelé. Z doložených materiálů lze dějiny Hrabyně rozdělit do čtyř období: I. období: 1377 - 1528 - nejstarší /za Karla IV./ II. období: 1528 - 1687 - období střídání majitelů, mezi nimi Tvorkovští III. období: 1687 - 1832 - období Mitrovských - nejdůležitější pro vývoj Hrabyně IV. období: 1832 - do II. světové války. Za Karla IV. byly skončeny dědické spory o Opavsko po knížeti Mikuláši II., synu Mikuláše I., který se zmocnil Opavska jež se vytvořilo z dřívějšího kraje holasického. Při dělení Opavského knížectví se stala Hrabyně majetkem Jindřicha z Bětova, jehož rod zde byl pak usídlen až do roku 1528. V těchto prvních záznamech se Hrabyně jmenuje Robin. V tomto období byla postavena dřevěná kaple a to asi v roce 1497 ke cti Nanebevzetí Panny Marie. Páni z Bětova drželi Hrabyň asi půl druhého století a poslední Jiřík ji v roce 1528 prodal Jindřichu Fulsteinovi ze Slavkova. Jindřich Fulstein vyměnil Hrabyň po několika létech panování s Jindřichem Šípem z Bránice. Z této rodiny pak přešel majetek na Jiřího Tvorkovského na Raduni a to v roce 1565 a v této rodině zůstal až do roku 1637. Po Tvorkovských se vystřídala celá další řada majitelů až přešel statek roku 1687 prodejem na Mitrovského. Do tohoto období spadala třicetiletá válka. V roce 1780 byla Hrabyně císařem Josefem II povýšena na městečko s právem šesti výročních trhů. V tomto roce byly také založeny Josefovice. Až do roku 1852, kdy došlo ke spojení obcí tvořily Hrabyň dvě samostatné obce, a to městečko Hrabyň, t.j.část od kostela k Josefovicím a okruh kolem hřbitova a dědina Hrabyně. Dosavadní tvrz byla přestavěna Mitrovským na barokní zámek obklopený francouzským parkem. Od roku 1832 do roku 1939 byla obec vlastněna Řádem německých rytířů. Roku 1938 začíná německá okupace, která trvala do 27. dubna 1945

Poloha

přidat fotografie