Velké Těšany (větrný mlýn) [10109]

Dne 20. dubna 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení vystavět v blízkosti obce větrný mlýn, jenž by usnadnil obyvatelům zásobování moukou v případě, že nastanou "špatné" cesty. Těšanský rychtář se za obec zavázal platit ročně 5 zlatých do důchodu panství, s čímž kancléř kroměřížského panství souhlasil a doporučil nejvyššímu hofmistru arcibiskupských statků v Olomouci požadované povolení k stavbě mlýna udělit. Povolení bylo uděleno 1. května 1827.

Mlýn však byl postaven mnohem později. Teprve 14. srpna 1830 koupil Josef Bartoň od obce pozemek na zřízení větrného mlýna o výměře 1 jitra 800 čtv. sáhů (1 jitro=1600 čtv. sáhů=0,5756 ha) za nějž zaplatil 60 zlatých. Vedle toho se zavázal obci odvádět roční nájem 54 zl. ve dvou lhůtách, o Janu (24. června) jednu polovinu, o Martinu (11. listopadu) druhou. V případě nedostatku vody a nakupení mlečů u mlýna musí semlíti obilí nejdříve obyvatelům obce Velké Těšany. Vrchnosti bude platit ročně 5 zl. jako mlecí poplatek. Naproti tomu má právo držet si 2 krávy, tele a 2 vepře. Hovězí dobytek může pást na obecních pastvinách za což zaplatí pastýři v obilí. Dne 14. srpna 1890 došlo k vyvrácení a zničení mlýna za silné větrné smršti, která se přehnala nad obcí. Josef Páter povolal tesaře ze Slovácka a nechal mlýn postavit znovu s tím, že dal zpevnit zdvojením základní nosné trámy. Pocházel ze starého rodu větrných mlynářů z Janovic u Nového Jičína, kde se 5. srpna 1869 narodil. Protože výnos větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), přikupoval postupně pole, takže hospodařil na 3,4 ha zemědělské půdy. Přestože práce kolem mletí a hospodářství bylo dost, byl mlýn společenským centrem Velkých Těšan a okolních obcí. Rád se zde zastavoval i spisovatel Jindřich Spáčil. Z rozhovorů s "povětrným" mlynářem Josefem Páterem vznikla pak jeho povídka "Mlýn pod Kříbem", kde zachytil osudy mlýna i posledního mlynářského rodu Páterů. Po okupaci Československa byl mlýn podle protektorátních nařízení uzavřen. Roku 1940 Josef Páter umírá a mlýn dědí jeho syn František, který přes zákazy dál mlel. V roce 1942 byl František zatčen gestapem za spolupráci s odbojovou skupinou v Hostýnských horách a zemřel v cele smrti na pražském Pankráci 24. června 1944. Po válce mlýn postupně chátral, až na konci šedesátých let kdy hrozilo sesunutí mlýna, odkoupil ONV Kroměříž mlýn od Anežky Páterové, jež nemohla provést nákladnou opravu.

Při opravě však došlo k několika chybám, které dal do pořádku až sekerník František Hrdý z Újezdce u Přerova povolaný Muzeem Kroměřížska v roce 1975. Větrný mlýn ve Velkých Těšanech patří mezi sloupové (beraní, německé), jde o dvoupatrovou dřevěnou budovu o půdorysu 5,65 x 5,57 m, krytou sedlovou střechou na jednom konci zvalbenou. Konstrukce mlýna téměř totožná s ostatními na Moravě. Původně měl dvě mlýnské složení, jedno na šrotování druhé na mletí obilí. V současné době není toto složení obnoveno a je uloženo před mlýnem na ukázku, protože se nepodařilo snést běhoun bez poškození. Opravou a zpřístupněním větrného mlýna ve Velkých Těšanech byla zachráněna významná technická památka Kroměřížska, která je dokladem zaniklých výrobních technik i dovednosti lidových řemeslníků.

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech stojí jižně od Kroměříže.

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech utváří charakteristický obraz krajiny na Kroměřížsku. V prvním patře je moučnice se síty, na něž padá rozemleté zrno z mlýnských kamenů v druhém patře.  Vrchní kámen se otáčí pomocí palečného kola, které je napojeno na větrné lopaty. Horní část mlýna, kde jsou kameny a násypka pro zrno, se nazývá „zanáška“.

K mlýnu patří také tzv. „šalanda“, místnost pro mlynáře a mleče.  Podle požadované kvality mouky se zrno přemílalo i několikrát. Pytle se zrnem a mouka se do zanášky vynášely po schodech. K otáčení mlýnem sloužil trámec dosahující k zemi, později se používal hever nebo žentour.  Mlýn se natáčel po větru tak, aby hřídel větrných lopat stála kolmo na směr větru. Síle větru se přizpůsoboval také počet „plachet“ na lopatách. Větrný mlýn u Velkých Těšan patří mezi kulturní památky České republiky. Staňte se zde mlynářem na zkoušku a vyzkoušejte si vážení na decimálce, fungování fukaru anebo se vyfoťte v mlynářské čepici. Na základě výkladu budete moci hledat jednotlivosti ve mlýně – běhoun, hasačert, hlava draka, lub apod.

Poloha

přidat fotografie