[7486] Hvězdárna Mikuláše Koperníka (hvězdárna)

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází v malebném parku na Kraví hoře nedaleko centra města .

Předchůdcem nynější hvězdárny byla observatoř na střeše budovy technické univerzity . Během války však byly přístroje rozkradeny a tak se tato observatoř ocitla mimo provoz .

Na vrcholu Kraví hory byl v poněkud zmenšené podobě realizován projekt architekta Karla Šotola . První výkopy byly provedeny již 30.srpna 1948. Tehdejší Gottwaldova lidová hvězdárna rostla pomalu a tak byla hrubá stavba dokončena někdy kolem roku 1950 . První zápis hromadné návštěvy žáků , exkurze na stavbě , se uskutečnila 6. července 1953 . V zimě na přelomu let 1953 a 1954 bylo uskutečněno v provizorní nedokončené stavbě první pozorování . Již od měsíce května 1954 pořádají pracovníci hvězdárny každodenní večerní pořady . Pokud tomu počasí přálo chodilo na tyto pořady 50 - 100 návštěvníků denně . Lidová hvězdárna byla slavnostně otevřena 16. října 1954 . Pozorovací aktivity se prováděly buď s přenosnými dalekohledy na chodnících v parku a nebo v kopuli s větším dalekohledem . Asi nejvíce návštěvníků přišlo na pozorování první umělé družice Země Sputniku 1 . Přišlo jich toho večera 1 200 a dospělí zaplatili vstupné 1,- Kčs ( kdy bochník chleba stál 5 ,- Kčs ) .

V roce 1959 se hvězdárna rozrostla o budovu s přednáškovým sálem , malým planetáriem a dvěma pozorovatelnami podle projetku Františka Šteflíčka . Pod odsuvnou střechou našel místo čočkový dalekohled , velká fotografická komora a z pochůzné střechy získali návštěvníci krásný výhled na panorama Brna . Odtud se prováděla odborná pozorování , především meteoritů a proměnných hvězd . Hvězdárna se tak stala faktickým centrem amatérského astronomického výzkumu a Československu . Na střeše budovy byl zprovozněn heliostat s možností přenosu obrazu Slunce do přednáškového sálu . Největší zájem však byl o malé planetárium , kde na klenbě o průměru 8,5 metrů bylo možno vytvořit iluzi hvězdného nebe v libovolnou roční dobu .

Zájem narůstal a tak půlmiliontého návštěvníka uvítali pracovníci Hvězdárny počátkem roku 1973 , miliontého v roce 1982 a jeden a půlmiliontého roku 1990 , dvoumiliontého roku 1999 a dva a půlmiliontého v roce 2006 .

Začátkem 80. let 20. století bylo rozhodnuto přistavět ke Hvězdárně velké planetárium . Základní kámen byl poklepán v roce 1984 a dodnes slouží jako sluneční hodiny . Stavba byla zahájena v roce 1986 a oficiální otevření se konalo 4. října 1991 . Velké planetárium promítá v kopuli o průměru 17,5 metrů přes 9 000 hvězd . Přístroj dokáže zobrazit hvězdnou oblohu v libovolný okamžik z kteréhokoliv místa na Zemi . V repertoáru multivizuálních programů jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi , sluneční soustavu i vzdálenější vesmír , včetně netradičních témat . Nezapomíná se ani na nejmenší diváky , pro něž jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy .

V průběhu let byla na Kraví hoře sledována řada vyjímečných přírodních úkazů a to také díky tomu , že park v okolí zabránil výstavbě obytných domů , jejichž osvětlení by přineslo zbytečný a rušivý světelný smog .

Hvězdárna má k dispozici celou řadu astronomických přístrojů , malými dalekohledy počínaje a velkými refraktometry konče . To vše s vhodně voleným komentářem odborného pracovníka . Součástí Hvězdárny jsou již zmíněné sluneční hodiny , meteorologická stanice a expozice věnovaná " fenoménu " Kraví hory .