Grabštejn - Veterinární základna (Dolní zámek)

Veterinární a výcviková základna Grabštejn - V roce 1704 získali Grabštejn i s panstvím Gallasové, aby jej připojili ke svým severočeským državám se střediskem ve Frýdlantu. Několika přestavbami dolního předhradí získal novou podobu i dnešní Nový zámek. Ten dnes slouží jako kasárny a je zde výcvikový prostor pro služební psy.

Odkaz na základnu: www.army.cz/scrip ts/detail.php?id=7221

 
Služební kynologie u Armády ČR - Ústředním výcvikovým zařízením psovodů a služebních psů AČR je veterinární základna Grabštejn u Hrádku nad Nisou. Zde se provádí výcvik psů pro všechny vojenské útvary, které využívají služební psy pro ostrahu objektů a na speciální práce: ochrana vojsk před terorizmem, vyhledávání drog, záchrana osob a další specializace. Veterinární základna Grabštejn byla přemístněna ze zařízení v Terezíně dne 5. května 1953. Nejprve však jako armádní výcvikové středisko psovodů a psů. Veterinární základnou se středisko stalo až v roce 1970. V tomto roce byla založena i chovná stanice, která však činnost v 80. letech ukončila. Hlavní organizační složky veterinární základny Grabštejn tvoří štáb, dvě školní výcvikové roty, skupina speciálního výcviku, četa zabezpečení a veterinární klinika. V poddůstojnické škole se ročně vycvičí 600 osob a 450 psů.

Využití služebních psů u Armádě ČR - Služební psi jsou u AČR využíváni především ke strážní a hlídkové službě (přibližně 99 % z celkového počtu psů). Dále jsou psi určeni ke speciálním pracem - k vyhledávání drog, výbušnin, zbraní, k pátrání a k záchranářským pracem, k vyhledávání osob zasypaných v troskách vrámci civilní ochrany. Armáda ČR má celkem 1350 služebních psů, kteří jsou zařazeni celkem u 82 útvarů. Využívána jsou tyto plemena: německý ovčák, belgický ovčák, briard, rotvajler, dobrman, velký knírač a několik jedinců dalších plemen.

Pes je v armádách po útočném noži druhou nejstarší používanou zbraní. Pes má vlastnosti, které nejsou zatím žádnou technikou nahraditelné. I nejnákladnější elektronické zabezpečovací systémy nejsou dokonalé. Systémy pouze upozorní na narušení objektu nebo na vniknutí nepovolané osoby do střeženého prostoru. Žádná technika však není schopna narušitele dohledat a zadržet. Pes je díky svým smyslům, a to především čichu, schopen označit osobu i v úkrytu, kterou voják není schopen vidět. Smyslové orgány psů výrazně převyšují i senzorické vnímání vojáků ve strážní službě.

V rámci AČR jsou psi využíváni při střežení objektů, a to zejména v kombinaci s elektronickými zabezpečovacími systémy, při ostraze muničních skladů, základen, k ochraně techniky vysokých hodnot, na leteckých základnách. Především u munice si nelze zajištění bez pomoci psů dostatečně představit i přesto, že tyto sklady jsou velmi dobře elektronicky zabezpečeny. Jedině psovodi a psi dokáží svými zákroky umocnit účinnost nejmodernější techniky. Bez psů jsou investice do moderních systémů střežení neefektivně vynaložené náklady. U psů v rámci brigády rychlého nasazení je prováděn i výsadkářský výcvik psovoda se psem. S nasazením psovodů a psů se počítá i při průzkumu členitých a nepřehledných terénů, za účelem odhalení diversních či průzkumných osob, při prohledávání prostorů s ukrytými ozbrojenci, a to v rámci použití psů při zahraničních misích. Použití klasické termovize k vyhledávání osob z vrtulníku je ve válečných podmínkách nereálné.

Použití služebního psa upravuje zákona o ozbrojených sborech, část sedmá, s názvem Použití vojenské zbraně vojákem. § 42 odst. 1 „Voják je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň“. Dále jsou pod písmeny a) až d) uvedeny podmínky, za kterých může být zbraň použita. V odst. 4 je uvedeno „Voják je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní“. V odst. 7 se dále hovoří o „Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam“. Ze zákona vyplývá, že služební pes se nepovažuje za zbraň. Dá se říci, že služební pes a další prostředky jako hmaty a chvaty sebeobrany a úder střelnou zbraní jsou považovány za podobné prostředky jako jsou donucovací prostředky Policie ČR dle § 38 zákona o Policii č. 283/1991 Sb.
Psi specialisté k vyhledávání drog jsou využíváni především ke kontrole ubytovacích zařízení vojáků základní služby. V poslední době došlo k nárůstu případů, kdy byly zjištěni vojáci základní služby, kteří byly pod vlivem drog. Konzumace drog je však v rámci armády velmi nebezpečným jevem. Po konzumaci drog dochází k otupění smyslů, nesoustředěnosti, k narušení koordinace a někdy i k halucinacím. Takový voják se stává nebezpečným pro své okolí, obzvláště pak je-li mu svěřena zbraň, kterou může být za určité situace i pes. Psi jsou využíváni i k ochraně vojsk před terorismem. Především k vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů a rovněž k vyhledávání zbraní a munice.
Strážní psi pracují samostatně bez přítomnosti psovoda. Hlídkoví psi pracují s psovodem ve dvojici.

;;
Strážní psi jsou zařazováni do těchto úloh:

střežení na pevném stanovišti (u kolíku)

střežení na volno (v ohrazeném prostoru, v koridoru)

střežení na pohyblivém stanovišti (na bloku)

střežení na stanovišti signální stěny

ke střežení ve dvojici psů

střežení na odloučeném stanovišti, jako pes pomocný (pes je navyklý na více strážných)
Pes zavedený na stanoviště musí být psovodem kontrolován každé čtyři hodiny. Pes může být za normálních klimatických podmínek na stanovišti maximálně dvanáct hodin.
Hlídkový psi jsou zařazováni do těchto úloh:

hlídkový pes obranný

hlídkový pes všestranný

Existuje i kategorie pátracích psů, kdy se u psů vyžaduje až pět hodin stará a osm kilometrů dlouhá pachová stopa. Pro pátrací psy však v současné době není u armády využití. Žádný pes u AČR nemá přidělenou tuto kategorii. Preferovány jsou obranné práce a především razance při zadržení a ochraně psovoda. Psi se cvičí i na pachové práce, ale jen formou dostihových stop. Maximální stáří stop, které jsou se psy AČR nacvičovány, je jedna hodina.

Úlohy psů specialistů:

vyhledávání drog

vyhledávání výbušnin

vyhledávání zbraní

pátrací psi zařazeni do leteckého pátracího systému ( u AČR jsou celkem jen 3 psi s tímto speciálním výcvikem).

V minulosti se psi cvičili i k vyhledávání min, k nošení munice, dále byl prováděn výcvik spojovacích a zpravodajských psů a v neposlední řadě psů zdravotnických. Psi na vyhledávání drog, výbušnin a zbraní jsou převážně zařazeni u Vojenské policie.
Výcvik psů a příprava psovodů u AČR - Psovodi u AČR se dělí na psovody profesionály - vojáci z povolání a psovody základní vojenské služby. U AČR pracují v rámci služební kynologie i ženy. Celkem je v republice 5 žen. Po nástupu na základní vojenskou službu jsou vojáci zařazeni do základního kurzu, který probíhá na veterinární základně Grabštejn. Zde jsou vojákům přiděleni služební psi. Jsou to nově vykoupení psi nebo psi z útvarů, kde voják ukončil základní vojenskou službu a odešel do civilu. Základní kurz trvá tři měsíce. Po absolvování základního kurzu odjíždí vojáci se psy ke svým útvarům, kde provádí službu i další výcvik. V rámci služby u strážních psů je minimálně dvakrát týdně prováděna aktivizace. U strážních psů na stanovišti signální stěny je tato aktivizace prováděna při každém zařazení do služby. Jednou měsíčně se provádí přezkoušení všech psů v rámci útvaru, ale jen ze „speciálních“ cviků zadané kategorie. V rámci přezkoušení se provádí jarní třídění psů a podzimní hodnocení. Tato přezkoušení provádí komise. Při podzimním hodnocení jsou psi přezkušováni z celé úlohy dle zadané kategorie. Jednou za tři roky by měl být pes přezkoušen v kurzu. Každý vojenský sbor má své výcvikové středisko.

Velitelství pozemních sil - výcvikové středisko v Mikulově a ve Stříbře

Velitelství vzdušných sil - výcvikové středisko ve Staré Boleslavi

Velitelství logistiky - výcvikové středisko v Chotěboři - Bílku

Velitelství sil územní obrany - nemá vlastní výcvikové středisko

Velitelství zdravotní služby - výcvikové středisko v rámci veterinární základny Grabštejn

Psovodi se účastní rovněž soutěží. V rámci AČR probíhají útvarová, brigádní a sborová kola, která jsou zakončena celoarmádním přeborem. Soutěž probíhá v jednotlivcích i v družstvech. V pravidlech je, že v každém tříčlenném družstvu reprezentující jednotlivé složky AČR, musí startovat alespoň jeden psovod voják základní služby. AČR spolupracuje s kynology Policie ČR, celníky i civilními bezpečnostními agenturami. Psovodi AČR se zúčastňují vrcholných soutěží doma i v zahraničí. Nejvýznamnější soutěží je zajisté SWISS OPEN, kde se zúčastňuje až 300 psovodů. Soutěží nejen příslušníci armádních sborů. Hlavní soutěží je pak kynologický biatlon, což je běžecký závod až s 25 různými překážkami na přírodní trati o délce 7 - 9 km. Na trati musí pes provést 2 - 3 krát zadržení pachatele. Psovod na konci trati musí splnit střelbu se samopalu.

Získávání nových psů a péče o služební psy u Armádu ČR - Armáda získává služební psy výkupem od civilních cvičitelů a chovatelů. Výkup dospělých psů se provádí dle cenových tabulek. Tento způsob získávání psů je pro armádu finančně výhodnější. Psi jsou přezkoušeni, veterinárně prohlédnuti. Nejsou vykupováni psi s vyšším RTG nálezem DKK jak 2/2. Při přezkoušení je kladen důraz na obranné práce, razanci při zákrocích a odolnost. Pes nesmí mít reakci na střelbu. Střelba se provádí ze zbraní větší ráže. Vykupují se pouze psi. Jedinou vyjímkou je útvar v Týništi nad Orlicí, kde jsou jen feny. Ne veterinární základně Grabštejn je k dispozici výborně zařízená klinika pro služební psy, kde jsou prováděny téměř všechny možné úkony i operativní výkony. V posledních letech byly použity stovky psovodů a psů při plnění úkolů v náročných klimatických podmínkách ve válce v Perském zálivu, v Bosně, v Kosovu, v pásmu separace na Kypru, v různých vojenských misích na Středním východě a podobně. Každá moderní armáda požaduje všestranně připravené muže dokonale ovládající svoji zbraň. V případě psovodů je to především služební pes. Ve všech evropských státech vyžaduje vnitřní bezpečnost větší nasazení bezpečnostních složek v boji proti stále narůstající zločinnosti.

PROFESIONALITA A PROFESNÍ ETIKA PSOVODA - PŘÍSLUŠNÍKA OZBROJENÝCH SLOŽEK - Profesionalita je především synonymem dokonalého přístupu k plnění úkolů a perfektně odvedené práce. Pod pojmem „profesionál“, existuje někdy představa určité oblasti lidské činnosti vykonávané pouze za účelem obživy. Profesionál nemusí mít nejlépe vycvičeného psa, ale musí splňovat mnoho dalších kritérií, aby byl hoden takového označení. Profesionální etiku mají policisté, vojáci, celníci, příslušníci vězeňské služby, městské policie, ale i zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb zakotvenu ve svých interních předpisech. Ne každý psovod, příslušník ozbrojené služby, se však chová jako profesionál. Služba a povolání profesionálních psovodů je chápána jako služba společnosti, která svým působením souvisí s ochranou společnosti před kriminálními živly, případně záchranou osob a ochranou majetku. Takové služby vyžadují důslednou organizaci, kázeň, loajalitu a obětavost. Profesionální psovodi rozumějí svým psům. V přítomnosti psovodů se psy se občan cítí bezpečněji. Občané také věří ve schopnost psovoda ovládat svého psa, která je zárukou, že nedojde k bezdůvodnému ohrožení člověka. Každý profesionál psovod musí znát biologické potřeby zvířete, zákonitosti chování psů a hranice jejich využitelnosti. Profesionální psovod musí mít schopnost učit se ze zkušenosti jiných a z kynologických poznatků. I profesionální psovod se může dostat do situace, kdy musí uposlechnout a splnit takový rozkaz, který není v souladu s jeho přesvědčením. Například vyslat psa proti ukrývajícímu se nebezpečnému pachateli. Důležité je si však uvědomit, že pes je prostředek, který má chránit život a zdraví i zasahujících policistů. I když je realita tvrdá, je pro společnost daleko přijatelnější, když dojde ke zranění psa, než ke zranění zasahujícího příslušníka. Požadavky na psovoda profesionála nejsou zrovna malé. Psovod musí mít: výborný zdravotní stav, odolnou psychiku vůči stresovým situacím, dobré povahové vlastnosti, především lásku ke zvířatům, fyzickou zdatnost, vědomosti, dovednosti, návyky. Pokud psovod vnímá psa jen jako pracovní nástroj, je pak pro něj všechno práce navíc i celodenní dřina a přítěž. Psa nelze odložit jako auto do garáže, svěřit ho k ošetření nebo údržbě někomu jinému a odjet na dovolenou. Psovod by měl mít trpělivost, smysl pro důslednost i toleranci. Co se týká vědomostí, které jsou potřebné k péči o psa, pro výcvik a využití služebního psa ve službě, každý psovod by měl mít tyto znalosti:

vlastnosti psa a jak tyto využít (schopnosti smyslových orgánů)

biokomunikace (domluva psovoda se psem)

teoretické základy výcviku

metody výcviku psů

taktika použití a využití psů

význam a způsoby provádění nácviků a aktivizací

zásady péče o psa (výživa, ustájení, čištění, veterinární péče, výstroj)

zákonná ustanovení a rezortní normy pro použití psa

poskytování první pomoci psu, příznaky onemocnění

problematika související se speciálním využitím psů (například vlastnosti výbušnin a nástražných systémů, vlastnosti psychotropních látek, znalost obvyklých postupů pachatelů trestných činů, minimum záchranáře)
Dalšími potřebnými znalostmi a dovednostmi jsou například:
poskytnutí první pomoci zraněné osobě, dovednosti spojené se slaňováním, zacházení s horolezeckou výzbrojí, výsadek se psem, ovládání motorových vozidel, plavidel či dalších dopravních prostředků, práce s počítačem, psaní na stroji, vedení administrativních pomůcek a mnoho dalších.

Důležité je u psovodů a psů vypěstovat správné návyky, kdy je psovod se psem schopen okamžitě reagovat na vzniklé situace či podněty. Například na útok agresora, používání zákonné výzvy před použitím zbraně nebo psa, ale i správné vyhodnocení situace, kdy psovod vyžádá včas posily pokud není schopen situaci vyřešit, zvolení správného úkrytu před střelbou. Tyto situace je nutné nacvičovat formou výcviku, který je zaměřen na praktický výkon služby. Nedostatečným je tedy výcvik na kynologickém cvičišti, kdy pes provádí obranné zákroky na figuranta ve formě sportovního výcviku psů. Psovod je považován za specialistu, a proto se velmi často musí rozhodovat o způsobu použití psa sám, nemá možnost situaci s nikým konzultovat. Psovod by měl být postaven na stejnou úroveň jako pyrotechnik, ostřelovač, psycholog nebo kriminalistický technik. Důležité také je, jak je chápáno povolání (služba) psovoda veřejností. V rámci prevence a předcházení kriminality mládeže je vhodné provádět osvětovou činnost a přednášky v základních i mateřských školách. Psovod, který nejprve předvede ukázku výcviku služebního psa, naváže prostřednictvím psa s přihlížejícími kontakt. S takovouto mládeží se pak snadněji spolupracuje a od povídání o psech není již takový problém přejít na závažnější témata, jako je konzumace drog, trestná činnost mládeže, chování v silničním provozu a další.