[5795] Zruč nad Sázavou (město)

V roce 1032 byl založen sázavský klášter, a tím začalo osídlování Posázaví. Ve zručském kostele Povýšení sv. Kříže byl nalezen letopočet MCL (1150), takže někdy do období mezi těmito dvěma letopočty je možno datovat vznik Zruče. První zachovaná písemná zmínka o Zruči pochází až z roku 1328. Prvním vlastníkem Zruče byl Heřman. V dalších mnoha letech byla Zruč prokazatelně majetkem pánů z Kolovrat. Tento rod vlastnil ještě další sídla v Posázaví např. Chřenovice. Jeden čas si kvůli tomu i říkali Zručští z Chřenovic. V roce 1553 kupuje Zruč od Kolovratů Jiří Kalenic z Kalenic. Za Kaleniců Zruč vzkvétala natolik, že byla za vlády Ferdinanda Habsburského povýšena v roce 1561 na městečko se všemi městskými výsadami. Rodový erb Kaleniců (stříbrné bůvolí rohy na červeném štítě) se stal základem pro vznik městského znaku. Městské výsady, včetně trhů potvrdil a přidal ještě další výhody i Leopold I. v roce 1662.

Za třicetileté války Zruč dosti upadla a v následujících asi 200 letech se na panství střídali různí majitelé. Poprvé zručské panské sídlo vyhořelo v roce 178l, podruhé v roce 1826 a potřetí v roce 1871. Roku 1834 se započalo s větší přestavbou zámku. Nový zámek byl tehdy čtvercového půdorysu, bez věžiček. Známá je rytina Eduarda Herolda z té doby. V letech 1872-78 se majitel panství Jan Stanislav Skrejšovský přičinil o výstavbu silnice Zruč-Lipina-Krasoňovice-Hodkov. Dále zřídil knihovnu a záložnu. Za své politické smýšlení byl tehdejší vládou uvězněn a když nemohl splácet půjčku u Živnostenské banky, jeho majetek brzy bance propadl. V roce 1885 od banky koupil zručské panství Jan Šebek. Jeho syn, baron Adolf Schebek, železniční inženýr se zasloužil o celkovou přestavbu zámku, parku, ale i o výstavbu místních železnic. Železnice hodně změnila život v městečku. Schebkové pobývali na zámku až do roku 1945, od roku 1951 je na zámku sídlo radnice. Před několika lety potomci Schebků uplatnili na zámek restituční nárok, který byl uznán. Z historie městečka byla dále důležitá výstavba železobetonového mostku spojujícího starou část městečka a Malou Stranu. V roce 1911 byl uveden do provozu most přes řeku Sázavu, na který pak byla napojena silnice směr Dolní Kralovice, Soutice, Vlašim. V té době se také reguloval tok řeky pro usnadnění plavení dřeva vorařům. V roce 1928 získalo městečko první telefonní hovornu a o rok později byla dokončena elektrifikace. V roce 1936 byl postaven kostel českobratrské církve. Zcela nová etapa vývoje města se pak začala psát po roce 1939, kdy přišla již zmiňovaná firma Baťa ze Zlína a začala zde podnikat v obuvnické výrobě. Obuvnická výroba se zde udržela ještě dlouho i po znárodnění a Zruč nejvíce proslavila. Dětská obuv označena symbolem žirafy (absolutní nezávadnost obuvi) byla známa po celé Evropě i v některých státech v zámoří.

Podle posledního sčítání k 31.12.2008 má město Zruč nad Sázavou 5.055 obyvatel, z toho 254 cizinců. A to s příslušnými obcemi: Želivec, Dubina, Nesměřice a Domahoř. Průměrný věk činí 41,85 let (u mužů 40,06, u žen 43,57 let). Počet obyvatel starších 60ti let je 1.218.