Bruntál (město)

HISTORIE MĚSTA - Bruntál, založený moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem pravděpodobně roku 1213, je z hlediska institucionálního nejstarším městem na území nynější České republiky. Jak vyplývá z tzv. Uničovské listiny českého krále Přemysla I. Otakara z roku 1223, obdržel Bruntál deset let před jejím vydáním jako vůbec první obec v českých zemích magdeburské městské právo. Město proto bylo až do roku 1352 odvolací stolicí pro všechna města s magdeburským městským právem založená na severní Moravě, mezi jinými i pro královské město Olomouc. Důvodem jeho založení byla jednak nutnost zabezpečit severní hranici Moravy proti kolonizačním snahám vratislavského biskupství v téměř liduprázdném území horského masivu Jeseníků, jednak rudné bohatství těchto hor. Těžba drahých kovů byla po dlouhou dobu hlavním zdrojem prosperity města. Tuto skutečnost odrážel i městský znak - již jeho nejstarší vyobrazení na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Jako horní město byl Bruntál zeměpanským majetkem - zprvu moravských markrabat, posléze opavských vévodů - a jako takový byl nadán řadou výsad. Město, které bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, se stalo i centrem cechovní řemeslné výroby a bylo i významným tržním střediskem s právem konat ročně čtyři jarmarky a týdenní trh. Jeho poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Již od počátku 15. století byl Bruntál správním centrem širší oblasti, z které se počátkem 16. století konstituovalo svobodné panství Bruntál, patřící až do roku 1621 pánům z Vrbna. Význam Bruntálu, který jako rezidenční město byl renesančně přestavěn, vyzvedly i pobyty panovníků – v roce 1515 hostil bratra českého krále Vladislava II. Jagellonského polského krále Zikmunda, v roce 1577 císaře Rudolfa II., v roce 1611 jeho bratra krále Matyáše, v roce 1620 “zimního krále” Fridricha Falckého. Pokles významu okolních dolů od konce 16. století, pohromy třicetileté války v 17. století, morové epidemie a zhoubné požáry v 18. století přinesly městu, které v roce 1621 získal jako bělohorský konfiskát Řád německých rytířů, pozvolný úpadek. Přes nesmírně těžké poměry se v 18. století výrazně změnila podoba města řadou barokních staveb – mimo jiné byl přestavěn zámek a poutní kostel na Uhlířském vrchu a byla postavena piaristická kolej s kostelem. Nové období rozmachu města nastalo v souvislosti s rozvojem průmyslové, zejména textilní výroby. Již roku 1758 pracovala v Bruntále továrna na kůži, roku 1786 chemická továrna a roku 1807 založil Cyril Riedel továrnu na houně. V roce 1827 vznikla továrna na lněné a stolní zboží, roku 1828 továrna na lněné a bavlněné zboží a roku 1834 Plischkeho továrna na lněné a stolní výrobky. Další vlna rozvoje průmyslu v Bruntále, který byl již k roku 1850 nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. následovala ve druhé polovině 19. století. Roku 1872 bylo město napojeno na železniční trať Olomouc – Opava, v roce 1885 zde byla otevřena vůbec první veřejná nemocnice v českém Slezsku. Ve městě vznikla řada škol – v roce 1866 řemeslnicko-živnostenská škola, roku 1877 státní odborná škola tkalcovská a v roce 1871 bylo obnoveno gymnázium. Rozvíjející se město se v polovině 19. století stalo městem okresním. V letech 1918 - 1938 nastal další stavební rozvoj města, když bylo postaveno 480 nových budov a starší byly rekonstruovány. K nejvýraznějším stavbám té doby patří budova arcibiskupského chlapeckého semináře a přestavba veřejné nemocnice. V Bruntále se rovněž konstituovala aktivní česká menšina, jejíž kulturní a společenský život se soustředil do pobočky Matice opavské pracující v Bruntále pod názvem Vzdělávací spolek Praděd, do Sokola a do Svazu českých turistů. V roce 1924 byla otevřena česká mateřská škola, o rok později česká obecná škola a v roce 1930 česká měšťanská škola. Od 30. let 20. století sílil nacionalismus u většiny německých obyvatel města, které se stalo baštou Henleinovy Sudetoněmecké strany. V říjnu 1938 byl Bruntál obsazen vojsky nacistického Německa. Osvobozen byl Sovětskou armádou 7. května 1945. Po poválečném odsunu Němců byl Bruntál v letech 1945 – 1946 dosídlen českým obyvatelstvem. V 50. letech 20. století se na jeho rozvoji negativně odrazila likvidace tradičního textilního průmyslu. Ve snaze nahradit úbytek pracovních příležitostí byly vybudovány nové závody – automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dakon, Dřevosloh a Hydrometalurgický závod.

VÝZNAMNÉ PAMÁTKY

Bývalý panský dům - Nachází se na Žižkově náměstí, dnes slouží jako ZUŠ. Urbanisticky velmi cenná stavba ze 17. století, původně sloužil jako ubytovna pro zaměstnance zámku

Gabrielův dům - Starobylá budova bývalého městského muzea v rohu náměstí s volutovým štítem, typickým pro slezskou renesanci poloviny 16. století. Pochází z doby rozkvětu města pod vládou pánů z Vrbna.

Rodný dům Teresy Kronesové - Nachází se na náměstí s reliéfním portrétem této známé vídeňské zpěvačky (1801-1830). Rodina Kronesová z lásky k divadlu opustila zavedenou kožešnickou živnost ve městě a putovala celou Moravou. Při zastávce ve Vídni byla Tereza angažována Leopoldinským divadlem a stala se miláčkem vídeňského publika. Dnes se v budově nachází restaurace Terezka.

Mildnerova vila - Byla postavena na počátku 20. století podle plánů architekta Mildnera. Dříve rodinná vila s atelierem, dnes bytový dům. Jde o ojedinělou brázděnou městskou architekturu s oplocením.

Budova Společenského domu - Dvoupatrová neorenesanční stavba, původně stavěna jako bruntálský dělnický dům. Významnou roli sehrál v dějinách místního dělnického hnutí v 19. století. Bohatá štuková výzdoba v hlavním sále. K znehodnocení stavby došlo při přestavbě v 60. letech 20. století.

Klippelův sloup - Nachází se v Sadové ulici v blízkosti železniční trati na M. Morávku. Byl postaven v 1. pol. 17. století na místě, kde byl za třicetileté války při obléhání města Švédy zajat J. W. Eckershausen, zvaný Klippel, velmistr Řádu německých rytířů. Opraven v r. 1994.

Sloup Nejsvětější sv. Trojice - Tzv. morový z r. 1715, na vrcholu je umístěno sousoší sv. Trojice. Byl postaven na památku obětí moru z r 1714.