[4512] Lanžhot (město)

Nejjižnější moravské město má rozlehlý katastr, jehož větší část se rozkládá v nivě při soutoku řek Dyje a Moravy. Zde najdeme rozsáhlý celek zaplavovaných lužních lesů a nivních luk. Jde o jedinečné, mimořádně zachovalé biotopy středoevropského významu, jejichž rozloha nemá v České republice obdoby. Jejich součástí jsou i národní přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov-Soutok, které chrání části lesa pralesovitého charakteru. Zajímavým jevem v nivě jsou vyvýšeniny, tzv. hrúdy, které představují vršky písečných dun. Pokud jsou odlesněné, najdeme na nich ukázky suchomilné stepní vegetace. Z přírodovědného hlediska zasluhují pozornost i tůně a mrtvá říční ramena. Celá oblast vyniká jako mimořádně významné naleziště řady druhů živočichů, rostlin a hub a je podle Ramsarské úmluvy registrována jako mokřad mezinárodního významu. Značnou část nivy zabírá obora pro chov jelení a daňčí zvěře. Zbytek katastru na vysokých terasách a většina nelesních ploch mimo oboru jsou využity jako orná půda.

Město dnes žije velmi bohatou tradicí lidových zvyků a obyčejů. O lanžhotských hodech, které se konají vždy v neděli po svátku Povýšení svatého Kříže (14. září), je možno dodnes spatřit na tři desítky párů lanžhotských šohajů a děvčat v nádherném lidovém kroji. Ten však vesnická mládež obléká i v jiné sváteční dny spojené s církevními svátky a obřady nebo o bohatých krojových zábavách místní i okolní chasy. V roce 1993 si lanžhotští občané dokonce založili místní muzeum, v němž jsou vystaveny památky lidové kultury, připomínající život zdejšího lidu v dávné i nedávné minulosti.

Starobylé městečko Lanžhot má znak, doložený na pečeti z roku 1622. Jeho barvy ani přesná podoba však nebyly stanoveny. Městské zastupitelstvo se proto 23. června 1994 rozhodlo požádat o udělení staronového znaku, jímž je "ve zlatém štítu do kruhu stočená dubová ratolest se třemi žaludy v přirozených barvách". Znak byl městečku udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 23 z 29. března 1995. Dalším rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 57 ze dne 19. června 1995 obdržel pak Lanžhot i prapor: "List tvoří tři svislé pruhy – zelený, žlutý a zelený – poměru 1:3:1. Ve žlutém poli je zelený dubový plod pět sedmin šířky listu vysoký a jednu pětinu délky listu dlouhý. Poměr šířky k délce listu je 2:3."

K významným dnům patří 27. 6. 2001 – určení Lanžhota městem přesedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

převzato z knihy Brána do kraje; autoři textu : PhDr. Emil Kordiovský, PhDr. Jiří Danielka