[3002] Archlebov (obec)

Osada na svazích Ždánického lesa je zmiňována poprvé roku 1349 již jako městečko. Archlebovské zboží bývalo rozděleno mezi dvě vrchnosti, z nichž jedna sídlila na zdejší tvrzi. Po jejím zániku krátce po roce 1447 měla vrchnost v městečku mimo jiné pivovar a vinice. V polovině 16. století se celý městys stal součástí ždánického panství. V předbělohorském obdob býval v Archlebově bratrský filiální sbor. Barokní stavba dnešního kostela pochází z let 1729 až 1731. Zatímco v meziválečném období žilo v obci okolo třinácti set obyvatel, v současnosti je jejich počet zhruba devět set.

------------------------------------------------------------ ----------------------------------

Archlebov leží v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín ve výhodné poloze na úrodné půdě .

Osídlení v oblasti dnešního Archlebova se datuje již z doby keltských kmenů a po Germánech se začaly objevovat slovanské kmeny . Je velmi pravděpodobné , že v 11. nebo ve 12. století změnila vesnice majitele . Zámožný pán Archleb ovládal oblast ranné vesnice a velkou část území kolem . Od něho odvozuje vesnice své dnešní jméno . Šlechtic vybudoval tvrz a vesnice byla postavena podle plánů . Archlebov byl již v té době zván městečkem . Jeho trhy byly organizovány až do 30. leté války . Za války trhy zanikají .

První písemná zpráva o Archlebově je z r. 1349 . V 15. století byl Archlebov v majetku bohatého rodu Pánů ze Zástřizl . Pravděpodobně mezi léty 1468 - 1490 během válek s Matyášem Korvínem byla archlebovská tvrz zničena .

V 16. století bylo mnoho běd způsobeno tureckými a uherskými vojsky . V tomto století zakoupili městečko Páni z Kounic a na Slavkově . Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 byl celý majetek Kouniců zkonfiskován a r. 1622 odevzdán rodině Lichtenstein . Tento rod vlastnil městečko a panství až do r. 1920.

Sedmiletá válka v 18. století přinesla obyvatelstvu velká strádání . V roce 1730 nechal vystavět kníže Václav z Lichtensteina Archlebovu nový kostel . Starý , který byl opraven již v roce 1639 byl změněn z bratrského sboru na katolický . V roce 1781 doznalo změn nevolnictví .

Během roku 1805 táhla Archlebovem ruská vojska a pak tu v r. 1806 tábořili Francouzi , kteří plenili komory , sýpky a hlavně vinné sklepy .

Významným byl rok 1848 během něhož byly zrušeny vrchnostenské výsady . V průběhu roku 1866 řádila v obci a okolí epidemie cholery na niž mnoho lidí zemřelo .

Roku 1912 byl v obci založen Sokol a v roce 1926 Orel .

Na frontách I. světové války padlo 32 archlebovských občanů , v legiích pak bojovalo 11 legionářů .

Během II. světové války přišla o život jedna rodina a na konci války v bojích s Němci padl jeden občan . Archlebov byl 28.04.1945 osvobozen od německé okupace .

Pečetě byly užívány moravskými obcemi od 16. století . Figury na nich měly převážně důležitost pro místní osídlení a obyvatelstvo . Tyto znaky jsou pak pro mnoho obcí typické . Městečko Archlebov má nejstarší pečeť ze 17. století a užívá ji od r. 1621 .

Znak Archlebova z knihy ČR ve znacích symbolech a erbech :

Kdy byl Archlebovu udělen znak není známo . Je znám znak z r. 1621 a protože je znám pouze z pečetí nejsou známy jeho barvy . Na štítě znaku je vyobrazena mříž a nad ní dvě květiny na stoncích . Mezi nimi je šesticípá hvězda . Význam tohoto znaku není popsán .

14.02.2001 obdržela obec Archlebov nový znak a vlajku .

Na štítě znaku je na modrém pozadí zlatý proutěný plot se dvěma vysokými kůly . Vedle kůlů stojí dvě borovice se slaměnými víchy a zlaté slunce mezi nimi . Na plotě je umístěn zelený hrozen vína .

Význam znaku : Archlebov leží ve vinařské oblasti . Ploty se užívaly v srpnu jako brány k uzavření cest do vinohradu a borovice s víchy byly varovným znamením . Od této chvíle nikdo nesměl do vinohradu vstoupit .