Křtiny (městys) [2959]

Pomineme-li pravěké osídlení okolí Křtin, můžeme konstatovat, že Křtiny, latinsky zvané Kirtina, jsou poprvé připomínány v tzv. imunitní listině papeže Řehoře IX. z 24. září 1237. Nepochybně jsou však starší. Možná, že byly založeny po dostavění kláštera premonstrátů v Zábrdovicích, někdy okolo roku 1210. Další písemná zpráva je z roku 1299, kdy je poprvé zmíněn i kostel. Třetí zmínka je z roku 1321. V tomto roce nejvyšší maršálek království českého a zároveň moravský hejtman Jindřich z Lipé daroval křtinskému kostelu a zábrdovickému klášteru mlýn na potoce a les Horu, které ležely poblíž kostela. Z vesnic patřících pod křtinskou farnost měla kostel jedině Bukovinka, a to již minimálně od roku 1283. Téhož roku je vesnice i s kostelem Nanebevzetí Panny Marie darována Hartmanem z Holštejna zábrdovickému klášteru. Bukovina, respektive Bukovinka, je v této listině psána formou "Bukowan". Rozlišení mezi Bukovinou a Bukovinkou se v pramenech zachovalo až od roku 1576. Bukovina je tehdy zvaná Velkou Bukovinou a Bukovinka Malou Bukovinou.

O Březině a Habrůvce najdeme první zmínku v moravských zemských deskách k roku 1365. V této době obě vesnice patřily Čeňkovi Krušinovi z Lichtenburka, mocnému členu starobylého rodu Ronovců. V 15. a 16. století byly částí zeměpanského panství Nový hrad, které patřilo pánům z Boskovic. Do osmdesátých let 19. století patřil do katastru Březiny i dvůr Lhotka, zřízený v roce 1746, který vznikl ze zaniklé vsi Lhoty, která se připomíná u hradu Ronova rovněž k roku 1365. K Habrůvce patřila i část osady Žleb, která byla později přejmenována na Josefov. První písemná zmínka o Proseči je v listině z roku 1395. Jedná se o zmínku nepřímou. Dále pak jsou o Proseči údaje z let 1420 a 1448 v moravských zemských deskách.

Všechny vesnice, včetně Křtin, byly v předbělohorském období poměrně malé. Počet domů se pohyboval od šesti v Proseči do dvacetišesti v Bukovině. Křtiny v uvedeném období, to je před rokem 1620, měly pouze třináct domů. Po třicetileté válce počty obydlených domů ještě klesly.

Nejstarší obecní pečetidlo se zachovalo ve Křtinách, které pochází z roku 1629. Březina má pečeť z roku 1635 a Bukovina s Bukovinkou z roku 1668. Habrůvka sice pečeť má, ale tato není datována.

Roku 1830 koupil velkostatek Křtiny hrabě František Xaver Dietrichštejn. Po jeho smrti roku 1850 zdědily panství jeho tři dcery. V roce 1854 byl křtinský velkostatek v majetku Terezie Mensdorff-Pouilly, a když v roce 1856 zemřela, vlastníkem se stal Alfons Mensdorff-Pouilly. Když roku 1864 koupil panství hrabě Vincenc z Bubna a Litic, dočkaly se Křtiny nového rozkvětu. Krátce po koupi nechal zvýšit o jedno patro budovu bývalé kněžské rezidence a přestavěl ji na zámek a také nechal odstranit hroutící se cestu k ambitu a ke kapli sv. Anny. V kapli dal vystavět hrobku pro svůj rod. Pochováno v ní bylo celkem jedenáct příslušníků této rodiny.

Roku 1882 koupil zámek brněnský továrník a šlechtic Mořic Teuber. Po jeho smrti vše zdědila dcera Adelína s manželem, rovněž brněnským továrníkem, Ervínem Offermannem. Posledním šlechtickým majitelem Křtin se stal roku 1894 Jan II. Lichtenštejn. V roce 1923 bylo panství Lichtenštejnům částečně zestátněno. Křtinský zámek byl dán do užívání Vysoké škole zemědělské v Brně. V roce 1887 vzniklo ve Křtinách živnostenské společenstvo pro Křtiny, Bukovinu, Bukovinku, Březinu, Proseč, Habrůvku a také pro Ochoz, Kanice, Řícmanice a Adamov. V té době bylo ve Křtinách sedm hostinců a velké množství řemeslníků. Roku 1910 bylo ve Křtinách na 70 řemeslníků a živnostníků ze 36 oborů, v Březině 22, v Bukovině 20, v Bukovince 7, v Habrůvce 21 a v Proseči 16. Z řad hostinských, obchodníků a bohatších řemeslníků se již v té době rekrutovali nakladatelé prvních poštovních pohlednic.

Do začátku 20. století byly takřka všechny obce "Křtinska" spojeny pouze polními cestami. V letech 1901-1903 byla budována silnice Křtiny-Březina-Proseč a v roce 1904 Bukovina-Bukovinka. V letech 1911-1913 se začaly stavět silnice Křtiny-Adamov a Křtiny-Habrůvka. Až roku 1927 se začalo se stavbou silnice Křtiny-Babice. Přestože všechny tyto silnice měly prašný povrch, doprava po nich se stala výrazně pohodlnější a rychlejší. Styk vesnic s "velkým světem" byl výstavbou silnic velmi usnadněn. V roce 1869 byl ve Křtinách zřízen poštovní úřad pro všech šest obcí a pro Ochoz a Obce. Telefon a telegraf byly zavedeny až roku 1903. Roku 1912 byl zřízen telefon i v Březině.

Všechny vesnice bez výjimky postihovaly časté požáry. V roce 1844 byl ohněm zachvácen kostel ve Křtinách. Po požárech se z bezpečnostních důvodů začaly měnit hořlavé střešní krytiny za nehořlavé.

Již koncem 19. století a hlavně po roce 1900 začaly ve všech šesti vesnicích vznikat spolky různého zaměření. Za všechny je třeba připomenout Okrašlovací spolek ve Křtinách, který vydával i poštovní pohlednice.

Ve Křtinách je již v roce 1888 zřízeno první veřejné osvětlení, které bylo zřejmě petrolejové. Moderní zářivkové osvětlení bylo zavedeno až v roce 1961. Počínaje rokem 1921 bylo započato s postupnou elektrifikací. Od února 1923 je již elektřina zavedena do kostela a několika domů. V Habrůvce a v Březině byla zavedena elektřina v roce 1924 a v roce 1927 i v Proseči. Bukovina a Bukovinka se dočkaly elektrické energie až v roce 1929.

Přestože Křtinám nebyl nikdy oficiálně udělen statut městyse, již roku 1890 měly povoleny čtyři trhy, čímž se fakticky městečkem staly. Dokonce v roce 1928 dostaly křtinské ulice i náměstí názvy - náměstí Svobody a ulice Havlíčkova, Zámecká, Svatopluka Čecha, Legionářská, V pivovaře, Podhoří, Třebízského a Benešova. Jak dlouho toto pojmenování zůstalo v platnosti, není známo.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie