[2866] Arnolec (obec)

Město Arnolec leží v kraji Vysočina v okrese Jihlava , asi 22 km severovýchodně od okresního města ve výšce 540 metrů nad mořem a se svými asi stosevadedesáti obyvateli patří mezi nejmenší města republiky . Arnolecké hory v blízkosti na severovýchodě jsou mírnou terénní vyvýšeninou sahající od města Polná u Jihlavy až po Netín . Nejvyšším vrcholem je Dědkovská hora s 694 metry nadmořské výšky . Severní strana plesá mírně k okolní krajině a jižní svahy se nad okolní terén zvedají prudce skoro o 200 metrů . Arnolec patří na okraji okresu Jihlava mezi obce s nejvyším úbytkem trvale obydlených domů . Způsobuje to jak špatná dopravní obslužnost tak i nedostatek pracovních příležitostí a tak dříve trvale obývané objekty slouží dnes převážně k rekreaci .

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1407 . Počátkem 17. století patřil Arnolec knížatům z Collata et San Salvatore .

Kaple sv. Vendelína s nízkou věžičkou a plechem krytou bání na návsi pochází z roku 1874 . Volně stojící stavba obdélníkového půdorysu s půlkruhovým závěrem kněžiště je ukázkou drobné rustikální pseudorománské sakrální architektury . V letech 2004 - 2007 proběhla celková obnova kaple .

Na jihovýchod od obce směrem k Jersínu stojí v polích malá kaplička .

Napravo u silnice do obce Stáj stojí smírčí kříž . Je silný kamenný s okosenými hranami a rozšiřjícími se rameny . Na některých mapách je uveden pod označením Baba . V místě se traduje , že pochází z doby křižáckých válek , nebo je též nazýván křížem cyrilometodějským . S velkou pravděpodobností kříž označuje místo setkání krále Ludvíka I. Jagellonského se zástupci českých stavů dne 11. března 1522 na česko - moravské hranici . Této době odpovídá i ztvárnění kříže , jedná se o pozdně gotický tvar .

Uprostřed obce rozlévá své vody Mlýnský rybník a asi 800 metrů od posledních stavení na úpatí Arnoleckých hor se v mělkém údolí potoka nachází průtočný Rychtářský rybník . Rychtářský rybník obklopen porosty vysokých ostřic a rákosinami je přírodní památkou . Podél přítoku navazují zanedbané vlhké louky , dále jsou pak pole . Jedná se o významný krajinný prvek .

Poblíž , v nadmořské výšce 680 metrů nad mořem pramení potok , jenž se v Arnolci stéká s dalšími a vytváří říčku Balínku . Ta teče zprvu mělkým korytem , které se postupně prohlubuje a ve Velkém Mezeříčí ústí do Oslavky . Délka vodácky sjížděného úseku je 19 km. Celý úsek je sjízdný na jaře a nebo po silnějších deštích .

V Arnolci se narodil P. Josef Toufar , kněz známý v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem o Vánocích roku 1949 . Byl státní bezpečností v roce 1950 obviňován ze zinscenování zázraku , byl zatčen , vyslýchán ve Valdicích a zemřel na následky mučení při výsleších . Pohyb půlmetrového kříže na oltáři se nepodařilo vysvětlit dodnes . Žádný z mechanismů , který StB prohlásila za prostředek k pohybování křížem , podle rekonstrukcí nemohl fungovat , nebo by byl na holém oltáři jasně viditelný . Téma Čihošťského zázraku bylo zpracováno ve filmu z 50. let Běda tomu , skrze něhož přichází pohoršení a v knize Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak . Později zpracoval toto téma Josef Škvorecký s uvedením pozměněných jmen v knize Mirákl . Číhošťský zázrak je též tématem jednoho dílu televizního seriálu Třicet případů majora Zemana . O Toufarově případu natočil Jaroslav Polišenský televizní film In nomine patris .

Na katastru obce působí Ekofarma Permalot .

Znak a prapor obce vychází z heraldiky knížat z Collata et San Salvatore , jímž Arnolec od počátku 17. století patřil . Obecní symboly byly schváleny Parlamentem České republiky v roce 2002 .

Znak : Ve stříbrném štítě nad zeleným trojvrším s uprostřed vytékajícím stříbrno - modrým pramenem , červená rozkřídlená korunovaná orlice s černo - stříbrně čtvrceným štítkem na hrudi .