[24950] Javor babyka - Pisárky (památný strom)

 
Budeme - li hledat mezi památnými stromy ten , který má přídomek domácí , musíme vzpomenout na javor babyku v Pisárkách u řeky naproti Riviéře . Javor babyka je též někdy označován jako javor polní . Toto lidové označení je skutečně na místě , neboť patří k nejhojněji zastoupeným druhům našich luhů a hájů kolem potoků a řek . Většinou se vyskytuje v podobě keře , málokdy dorůstá do malého stromu . Protože roste ze všech javorů nejpomaleji , má také nejvíce ceněné dřevo z hlediska tvrdosti a kvality , které je hodně využíváno výrobci dýmek . Javor v Pisárkách za dvě staletí dorostl do mohutného stromu . Škoda , že bouře připravila strom o část jeho koruny . Aby se předešlo dalším škodám , byl nezbytný zásah odborné firmy . Byť je už jen odleskem své někdejší bývalé krásy , patří tento strom k velmi cenným exemplářům svého druhu .

Javory , latinsky Acer , je rod rostlin z čeledi javorovité . Jeho zástupci jsou obvykle vzrostlé opadavé stromy , ale existuje ale i několik druhů stálezelených , některé druhy mají však jen slabší vzrůst a jsou to buď nižší stromy a nebo existují i keřovité druhy. Rod Acer čítá kolem 150 druhů. Jejich výskyt je omezen na mírné až subtropické oblasti severní polokoule.

Javory, s výjimkou javoru jasanolistého, mají listy vstříčně křížmostojné a dlouze řapíkaté, jednoduché a většinou hluboce laločnaté, případně dlanitě dělené nebo zpeřené. U javoru jasanolistého jsou listy dlanitě laločnaté a při bázi srdčité. Květy jsou v hroznech nebo chocholících a to nících nebo vzpřímených. Tyčinky jsou po 4 - 10 v jednom květu. Plod je složen ze dvou plodů křídlatých tzv. dvounažek; křídla jsou jazykovitá, blanitá, se silnou žilkou na vnějším okraji. Klíčení semen je u všech javorů, s výjimkou javoru stříbrného, nadzemní.

Javor babyka , Acer campestre , nebo též javor polní neboli Babyka obecná je listnatý opadavý keř nebo strom z čeledi javorovité . Roste hlavně na okrajích lesů a keřových porostů . Je domácí téměř v celé Evropě, s výjimkou Skandinávie , Malá Asie, Kavkaz, Írán.
Na půdu nenáročná a skromná dřevina, snáší zastínění, sucho i vlhko, mělké půdy. Je to strom pahorkatin a nižších poloh, světlých lesů, lesostepí, křovinatých, výslunných strání, polních mezí, lužních lesů (nesnáší však záplavy). Tento javor je vhodný i do městského prostředí . Snadno obráží z pařezů.

Babyka dosahuje výšky 5-20 m je pomalu rostoucí, s šedohnědou borku, ve stáří podélně rozpraskanou a kulovitou , široce rozložitou korunou. Kmen často zprohýbaný až křivý . Často vytváří nižší vícekmenné stromy .  Letorosty jsou žlutohnědé, krátce pýřité a mají někdy korkovitá žebra. Starší větve na sobě mají rezavě hnědé korkovité lišty.  V dubnu a květnu, hned po vyrašení listů, se objevují žluté květy v chocholičnatých květenstvích. Plody jsou dvounažky s 2,5 cm dlouhými křídly, která jsou vodorovně rozložená. Vstřícné listy jsou 7-16 cm velké, mají pět vejčitých, tupě zašpičatělých laloků s hlubokými zářezy. Čepel je svrchu zelená, na rubu žlutozelená , na obou stranách chlupatá, vespod světlejší než svrchu. Řapík po nalomení roní mléčnou šťávu. Listy se na podzim  vybarvují výrazně žlutě .

Díky pomalému růstu má tvrdé a kvalitní dřevo , nejkvalitnější ze všech našich javorů . Poskytuje odolné načervenalé dřevo vhodné k soustružení. Dříve se s oblibou používalo na výrobu dýmek. V současnosti lesnicky i sadovnicky pěstovaná dřevina. Ve výsadbách se používají jako solitera, ale i do skupi a do alejí . Pro svou rychlost růstu , nebo spíše pomalost  a dobrou regenerační schopnost se používá pro střední a vysoké živé ploty.

Za památné stromy je možno prohlásit stromy , jejich skupiny nebo stromořadí , které vynikají svým vzrůstem nebo věkem , tvořící významné krajinné dominanty , zvláště cenné dřeviny i nepůvodních druhů a v neposlední řadě i dřeviny historicky cenné , které jsou památníky historických událostí nebo se k nim vztahují různé pověsti a báje .

Při výběru stromu za památné je třeba zvážit jak důvody pro jejich ochranu , tak zdravotní stav a možnost dalšího vývoje . Za památný je možno prohlásit i strom již odumřelý nebo torzo stromu .

Památné stromy se vyskytují nejen v extravilánech a v okrajových částech měst a obcí , ale i přímo v jejich centrech a mnohdy tam sdílí těžký úděl v městském prostředí .

Památné stromy je zakázáno poškozovat , ničit a rušit v jejich přirozeném vývoji . Samozřejmě to platí i pro ostatní dřeviny i když nejsou chráněny státem . Každý památný strom má své ochranné pásmo , ve kterém není povolena žádná , pro památný strom škodlivá , činnost . Veškeré stromy , které byly na území České republiky vyhlášeny za památné jsou evidovány v ústředním seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze . V terénu jsou tyto stromy označeny tabulkou s malým státním znakem ČR a nápisem památný strom nebo skupina památných stromů . Může být doplněna informační cedulí s údaji vážícími se k danému exempláři či exemplářům .