[24878] dub letní Moravské nám. - Brno (památný strom)

 
Na Moravském náměstí v okružním parku najdeme nejkrásnější památný dub města Brna . Temto statný strom je dominantou parku , který vznikl za pevnostním valem města . Dříve zde byly lipové aleje , zpříjemňující lidem nedělní procházky za hradbami . Po postupném zbourání hradeb v letech 1809 - 1859 zde začal vznikat okružní městský park . Dub se nachází nedaleko dnes již zbořené Tišnovské brány . Svými rozměry dává tušit , že je zde více než jedno a půl století . Vzrostlý dub poskytuje potravu a azyl pro více než pět set živočichů a proto je právem nazýván Otcem lesa . Dubu si již po staletí lidé vážili , proto projevme i my úctu tomuto stromu .

Dub letní na Moravském náměstí měl v roce 2004 obvod kmene měřený ve výšce 130 cm nad terénem celých 410 cm , nyní 423 cm . Ochranné pásmo je tvar kruhu o poloměru 13,4 m ve kterém není povolena žádná pro strom škodlivá činnost . Stáří stromu je přibližně 170 let .

Duby jsou dlouhověké, pomalu rostoucí stromy, výjimečně i keře, s tvrdým dřevem. Listy jsou obvykle jednoduché laločnaté, v mírném pásu většinou v zimě opadávají, v subtropech rostou i druhy stále zelené. Květy jsou jednopohlavní; samčí jsou nící jehnědy, samičí jsou jehnědy nebo stroboulky. Jsou větrosnubné ( opylování větrem ) , plodem je nažka v číšce (žalud).

Původní areál rodu zahrnuje mírné až subtropické pásmo severní polokoule, nejvíce jsou rozšířené v Severní Americe a ve východní Asii, méně druhů je původních v Evropě. Některé druhy se vyskytují i v tropických oblastech Asie a Jižní Ameriky.

Na většině území České republiky rostou dub zimní - drnák (Quercus petraea) a dub letní - křemelák (Quercus robur). V nejteplejších oblastech České republiky roste dub pýřitý čili šipák (Quercus pubescens) na jižní Moravu zasahuje svým areálem dub cer neboli dub slovenský (Quercus cerris) a snad i dub balkánský neboli uherský (Quercus frainetto). Z introdukovaných druhů je nejčastější dub červený, kterého můžeme potkat nejen v parcích a zahradách, ale byl vysazován i do lesů. Původní je na východě Severní Ameriky a v Evropě se pěstuje od 17. století. V parcích a arboretech byly vysazovány další cizokrajné druhy.

Tvrdé dubové dřevo se používalo po staletí k výrobě trámů, podlah i nábytku. Sudy, ve kterých zraje víno nebo i další alkoholické nápoje, jsou vyrobeny z dubového dřeva. Korek získávaný z korkového dubu se používá k výrobě zátek.

Díky svému dřevu a dlouhověkosti je dub symbolem síly; dubové háje byly posvátnými místy Keltů, dub je národním stromem Německa, Velké Británie a Spojených států.

Dub letní - Quercus robur 

česky též křemelák, je mohutný listnatý opadavý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a některých lokalitách severní Afriky. Jeho koruna je mohutná, nepravidelně a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka je tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy jsou obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Kvete v dubnu až květnu. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3-7 cm dlouhá.

Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy, nebo jen růst jako solitér.

Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek, nicméně častěji se používá kůra z příbuzného dubu zimního, která má být účinnější. Nejúčinnější je čerstvá kůra mladých stromů, rozpukaná borka starého stromu je považována za bezcennou, stejně jako kůra delší dobu skladovaná.

Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Vyšší třídy některých německých vyznamenání se od svých nižších variant odlišují přidáním dubových ratolestí (viz válečný kříž, ve vyšší variantě válečný kříž s meči, brilianty a dubovou ratolestí).

Dubové listy jsou též mnohde znakem lesníků.

Okrasná a krajinotvorná je funkce dubů . Dub je vcelku populární strom pro svou mohutnost, stáří, kterého může často dosáhnout, a vlastnosti, se kterými je spojován. Často ho lze nalézt v alejích a mezi památnými stromy. Často bývá vysazován tam, kde je třeba zpevnit půdu, např. na hrázi rybníka.

Dub letní poskytuje velmi tvrdé a těžké dřevo, které je vysoce ceněné a má široké uplatnění ve stavebnictví. Nejžádanější je ve vodním stavitelství, neboť pobytem ve vodě se jeho kladně vlastnosti spíše zlepšují.

 Dub letní vs. dub zimní . Dubu letnímu se velice podobá v rovněž Česku se vyskytující dub zimní. Oba stromy se můžou i křížit a výsledné hybridy mohou jejich rysy různě kombinovat, navíc některé rozpoznávací znaky jsou proměnlivé i v rámci čistých druhů. Jejich rozeznávání je z tohoto důvodu značně komplikované. Stopka, na níž visí číška žaludu - u dubu letního je dlouhá (3-7 cm), u dubu zimního je zakrnělá či velmi krátká (do 1,5 cm) . Báze listů: „ideální“ dub letní má listy na bázi srdčitě ouškaté (tzv. „krátké kalhoty“), dub zimní sbíhavé (tzv. „dlouhé kalhoty“). To je znak nejznámější, avšak značně nespolehlivý.

Za památné stromy je možno prohlásit stromy , jejich skupiny nebo stromořadí , které vynikají svým vzrůstem nebo věkem , tvořící významné krajinné dominanty , zvláště cenné dřeviny i nepůvodních druhů a v neposlední řadě i dřeviny historicky cenné , které jsou památníky historických událostí nebo se k nim vztahují různé pověsti a báje .

Při výběru stromu za památné je třeba zvážit jak důvody pro jejich ochranu , tak zdravotní stav a možnost dalšího vývoje . Za památný je možno prohlásit i strom již odumřelý nebo torzo stromu .

Památné stromy se vyskytují nejen v extravilánech a v okrajových částech měst a obcí , ale i přímo v jejich centrech a mnohdy tam sdílí těžký úděl v městském prostředí .

Památné stromy je zakázáno poškozovat , ničit a rušit v jejich přirozeném vývoji . Samozřejmě to platí i pro ostatní dřeviny i když nejsou chráněny státem . Každý památný strom má své ochranné pásmo , ve kterém není povolena žádná , pro památný strom škodlivá , činnost . Veškeré stromy , které byly na území České republiky vyhlášeny za památné jsou evidovány v ústředním seznamu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Praze . V terénu jsou tyto stromy označeny tabulkou s malým státním znakem ČR a nápisem památný strom nebo skupina památných stromů . Může být doplněna informační cedulí s údaji vážícími se k danému exempláři či exemplářům .