Ochozská jeskyně (jeskyně,krasy) [24736]

Chráněná krajinná oblast Moravský kras pokrývá nejcennější části Moravského krasu a byla vyhlášena v roce 1956. Celková výměra CHKO je 94 km². Je tvořena vápenci středního devonu až spodního karbonu táhnoucí se v severojižním směru mezi Sloupem a Brnem (více na ). Pro tento krajinný celek jsou tedy typické krasové plošiny se závrty, hluboké žleby s ponornými toky a množstvím jeskyní. Celkový počet registrovaných jeskyní v Moravském krasu přesahuje 1 600 jeskyní. Jsou zde pestře zastoupena i vzácná rostlinná a živočišná společenstva a mnohé jeskyně jsou důležitými archeologickými lokalitami.

Jeskyně údolí Říčky . Jižní část Moravského krasu odvodňuje říčka Říčka . V této oblasti nejsou tak velké a známé známé jeskyně , jako v severní části , přesto je to krajina velni zajímavá a krasových jevů plná . Nevelké krasové údolí nenabízí mnoho jeskyň. Přesto se jich zde vzhledem k velikosti údolí nachází docela hodně.

Ochozská jeskyně se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky. V údolí se také propadá do podzemí potok Říčka, která za větších vodních stavů teče na povrchu. Celková délka podzemního toku je 1,5 km, v podzemí ještě příjímá Říčka v Ochozské jeskyni zleva Hostěnický potok, zprava pak Ochozský potok. Ochozská jeskyně byla objevena v roce 1831 a v letech 1966 až 1975 byla přístupná veřejnosti. Kvůli častým záplavám ale musel být provoz pro veřejnost ukončen, od té doby se jeskyně otevírá pouze příležitostně. Nachází se v levé údolní stráni asi 2 km od Hádku. Je to typická aktivní říční jeskyně, protékaná za vyšších vodních stavů Hostěnickým potokem , který protéká korytem na dně jeskyně , vytéká ven vchodem a vlévá se do Říčky. Od propadání u Hostěnic protéká dosud částečně neznámým podzemním řečištěm . Pro výskyt téměř všech jevů krasovění a pro bohatství jemné krápníkové výzdoby je Ochozská jeskyně chráněna jako přírodní depozitář. Jeskyně začíná 180m dlouhou klikatou chodbou, tzv. Hadicí . Je to vstupní geologicky mladá chodba a klikatí se podél tektonických poruch. Je 1 až 2 m široká a vysoká 1 až 5 m. Ústí do Hlavních dómů Staré ochozské jeskyně, 250 m délky a 25 m šířky, vyplněných vysokými náplavami, ve kterých je hluboko zaříznuto povodňové koryto podzemního Hostěnického potoka. Stropy a náplavy jsou bohatě zdobeny krápníky. Na konci Hlavních dómu v místě s ukázkou luminiscence krápníkové výzdoby pod Hradiskem odbočuje vlevo 550 m dlouhá Nová Ochozská jeskyně s povodňovým korytem vedoucím přes Křížův a Nouackův sifon až pod Hostěnické propadání. Jeskyně je průměrně 3 až 5 m široká s nízkými plazivkami i s vysokými prostorami s nádhernou jemnou krápníkovou výzdobou. Návštěva těchto míst je možná jen nehrozí-li tání nebo příval vody po bouři. V přímém směru pokračuje Stará Ochozská - geologicky starší chodba vedoucí k nejkrásnějšímu krápníkovému útvaru - Smuteční vrbě. Z ní přechází přes úzký a nízký Německý sifon v Labyrint, spleť chodbiček a vyšších míst se starší krápníkovou výzdobou a přes nejužší místo zvané Pochva stoupá chodba k propasti Sedmičce, která jako studna přerušuje další cestu. Za ní pokračuje stoupající meandrující chodba Balvanitého dómu s propastí Pětadvacítkou na pravé straně a přes Netopýří dóm ústí na povrch uzavřeným Horním vchodem v Kamenném žlíbku mezi Hostěnickým propadáním (více na )a jeskyní Pekárnou (více na ). Kolem jeskyně prochází údolím Říčky značená turistická stezka zelená .

Celková délka známých chodeb v Ochozské jeskyni dosahuje kolem 1 750 m.

V bezprostředním okolí jeskyně se nachází několik dalších zajímavých jeskyní, většinou volně přístupných:

jeskyně Švédův stůl (více na )- obydlena již neandrtálci před 100 000 lety

Národní přírodní památka jeskyně Pekárna (více na )- obývaná lovci mamutů před 50 000 - 20 000 lety

Kůlnička, Křížova a Adlerova jeskyně byly také obývané již v pravěku zvířaty i lidmi

jeskyně Netopýrka (více na )- chodbou je se dostat k podzemnímu potůčku

jeskyně Malčina (více na ) a Liščí díra

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie