[24448] sluneční hodiny - Brno (zajímavost)

Kdo a kdy sestrojil první sluneční hodiny už nikdy nezjistíme , jedná se totiž o velmi starý vynález . Archeologické vykopávky dokládají, že sluneční hodiny existovaly již ve starověkém Egyptě, zdokonalovali je Řekové i Římané a zmínku o nich najdete také ve Starém zákoně. Jakkoli mají své nejrůznější neduhy a navíc čas neukazují s velikou přesností, ještě před sto roky se podle slunečních hodin seřizovaly prakticky všechny mechanické hodiny .

Dávaly povel k výstřelu z děla, aby obyvatelé velkých měst věděli, že nastalo poledne. Jejich ohromnou výhodou totiž je, že nezávisejí na lidech, nýbrž na neměnných přírodních zákonech. Nemusí se natahovat, neohrožuje je ani únava materiálu .

Sluneční hodiny se staví již několik tisíciletí a stejně jako je pestrá jejich historie, je pestrý i přehled všech jejich konstrukcí. Existují vertikální, horizontální i různě nakloněné hodiny. Mnohé z nich jsou instalovány na kostelech, hradech, zámcích i obytných domech. Ať už jsou ale vytesány do skály svatyně v Jižní Americe a nebo zdobí futuristický chrám překypující moderními technologiemi, vždy vychází z jedné jediné jistoty : Na naší planetě každé ráno vychází Slunce a každý večer zase zapadá, den po dni odchází, jaro střídá léto, léto podzim, pak zima… Země svoji tvář zářícímu Slunci nastavuje už čtyři a půl miliardy roků. A bude tak činit ještě dalších pět miliard let. A sluneční hodiny budou po celou tu dobu stále měřit čas.

Kamenné sluneční hodiny před kopulí Hvězdárny na Kraví hoře v Brně

Sluneční hodiny umístěné před kopulí Hvězdárny na Kraví hoře zřejmě nemají v České republice a snad i ve střední Evropě obdobu. Místní sluneční čas totiž ukazují na vodorovném a třech svislých číselnících. Zhotoveny jsou z žulového masivu ve tvaru krychle s hranou 0,6 metrů a hmotností cca 600 kg, do níž jsou zapuštěny čtyři masivní desky z nerezavějící oceli, jejíchž hrany slouží jako ukazatele. Autorem projektu slunečních hodin, jejichž hlavní předností je jednoduchost a elegance, je Zdeněk Mikulášek. Na kostce je minimum čar, odečítání času je jednoduché a bezesporné. Jsou zde též datové čáry odpovídající okamžikům slunovratů a rovnodenností. Na její zadní , severní straně neosvětlované sluncem jsou vyryté zeměpisné souřadnice této lokality a nadmořská výška , která je zde 304 metrů nad mořem .

Kostka z leštěné šedomodré žuly původně měla sloužit jakožto základní kámen pro stavbu nového planetária na konci devadesátých let minulého století. Při vlastní stavbě se však na ni zapomnělo, zůstala mimo budovu a nebylo jasné, co s ní. S nápadem přeměnit ji na sluneční hodiny přišel zřejmě Jan Hollan, který byl inspirován vystřihovánkou se slunečními hodinami, která byla k dostání na jedné z německých hvězdáren. Čáry, nápisy a číslice byly podle projektu zhotoveny v kamenické firmě, kde se takřka výhradně vyráběly pomníky pro blízký brněnský Ústřední hřbitov, kovové součásti vyrobil Miloslav Zejda starší.

Sluneční hodiny jsou nyní umístěny v parku poblíž kopule hvězdárny a lákají pozornost návštěvníků hvězdárny i náhodných chodců. Svým robustním provedením zatím odolaly zlodějům i vandalům.