[127] Hanušovice (město)

Hanušovice, podobně jako k nim náležející Vysoké Žibřidovice a dnešní Žleb (dřívější Valteřice), patří k nejstarším obcím šumperského okresu. Podle listiny z 3. května 1325, kterou rytíř Jan Wustehube postoupil kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město, tehdy jmenované Goldek (= zlatý kout), s deseti vesnicemi, nacházely se mezi nimi Joannis villa, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph - Žibřidovice a Waltersdorph - Valteřice. Samy názvy svědčí o tom, že šlo o vsi založené v rámci kolonizace tohoto kraje někdy koncem 13. století, neboť byly pojmenovány podle svých zakladatelů - lokátorů Hanuše, Žibřida a Waltera. Všechny tři vsi byly od počátku součástí kolštejnského panství (nyní Branná), zatímco Hynčice nad Moravou, uváděné poprvé v roce 1414, patřily tehdy k novohradsko-šumperskému panství a byly později součástí panství velkolosinského.
Hanušovice měly už roku 1351 kostel a faru, která se jmenuje v zakládací listině litomyšlského biskupství. Z privilegia pro hanušovického rychtáře z roku 1439, v němž se setkáváme už s nynější českou podobou jména "Hanussowicze", Ize z velikosti obdarování soudit, že byly přirozeným hospodářským střediskem jižní části kolštejnského panství. V 15. století za česko-uherských válek a následujících bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Braníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny a Vysoké Žibřidovice s Valteřicemi dočasně úplně zpustly. Teprve v následujícím století byly obnoveny. Na sklonku 16. století příbyla na jižním okraji Hanušovic nová ves Holba, která však už patřila k rudskému panství. Znovu utrpěly všechny zmíněné vsi za třicetileté války, v poklidné době druhé poloviny 17. a během 18. století se však rychle vzpamatovaly. Hanušovice se pro ně staly vzhledem k farnímu kostelu a škole i kulturním střediskem. Hlavní rozkvět však Hanušovíce teprve čekal. Roku 1852 tu byla založena moderní úpravna lnu a ještě do konce 50. let 19. století tu největší šumperský podnikatel Eduard Oberleithner založil dvě přádelny lnu, jednu na jižním okraji Hanušovic, druhou v sousední Holbě, na druhém břehu Moravy. Počátkem 70. let bylo v tomto největším podniku tohoto druhu na Moravě a ve Slezsku zaměstnáno už 800 dělníků a dělnic a po technické stránce představoval špičkový podnik v tehdejší rakouskouherské monarchii. Další obyvatelé z Holby, Hanušovic a okolních obcí nalezli v 60. letech 19. století zaměstnání v jindřichovské papírně a roku 1874 zřídila společnost šumperských průmyslníků druhý největší podnik v Holbě, pivovar. Dalším činitelem, který hrál v případě Hanušovic a jejich okolí důležitou úlohu, bylo spojení s okolním světem železniční tratí Šternberk-Šumperk-Králíky roku 1873, která byla v polovině 80. let spojena v Hanušovících s tratí Olomouc-Bruntál-Krnov-Frývaldov (nyní Jeseník)-Hanušovíce. Ty se staly významným železničním uzlem, doplněným roku 1905 o lokální trať Hanušovice-Staré Město p. Sn. Ke zmíněným podnikům se přidružila do počátku 20. století i řada menších (výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna, kamenolomy). takže Hanušovice spolu s Holbou představovaly průmyslově-zemědělské obce. Roku 1923 došlo k administrativnímu přičlenění Holby, která už byla stavebně s Hanušovicemi spojena, k Hanušovicím, povýšeným na městys. Z 877 obyvatel obou obcí z roku 1893 se jejich počet do roku 1930 rozrostl na 3351. Z toho bylo 566 Čechů, především železničářů a dalších státních zaměstnanců a jejich rodin. Hanušovice se za první republiky staly centrem německého a českého školství pro celé široké okolí. Za nacistické okupace se bohužel staly i místem, v němž i v jeho okolí byla rozmístěna řada zajateckých táborů a na pozemcích hanušovické přádelny byla zřízena i pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro asi 250 polských židovských žen.
Po druhé světové válce, po odsunu německého obyvatelstva, obec dále rostla: v roce 1949 byly k Hanušovicím přípojeny Hynčice nad Moravou, od roku 1975 obec Kopřivná, která se opět osamostatnila v roce 1991. Z dalších postupně připojených obcí zůstaly Hanušovicím roku 1976 připojené Vysoké Žibřidovice s místní částí Žleb.
3. května 1975 uplynulo 650 let od první písemné zmínky o Hanušovicích. Při této příležitosti a vzhledem k poválečnému růstu počtu obyvatel a průmyslu byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a o dva roky později byl schválen i jejich nový městský znak: modrý štít se zlatou hlavou, v ní modrý květ lnu s jehličnatým stromem po stranách, v hlavním poli stříbrné ozubené kolo a pod ním dva zkřížené zlaté klasy.