Kostel J.A. Komenského - Brno, Joštova (Červený kostel) [11222]

Novogotický evangelický chrám J. A. Komenského patří k dominantám brněnské okružní třídy. Chrám , kterému snad žádný brňák neřekne jinak než Červený kostel, je jednou z nejznámějších a  nejhodnotnějších staveb města Brna, respektive celé jižní Moravy. Jedná se dokonce o první velkou a náročnou stavbu nekatolického chrámu v této části Evropy.

Rok po vydání tolerančního patentu vznikl v Brně německý luteránský sbor. Tato skutečnost je připisována umění a diplomacii majitele textilní továrny, luteránovi Leopoldu von Köffillerovi.  První evangelické bohoslužby proběhly v jeho továrně na vánoce stejného roku. Osazenstvo bylo tehdy výhradně německé. První bohoslužba v českém jazyce se konala až v roce 1841, na Velikonoční pondělí při vysluhování Večeře Páně.

V polovině 19. století přichází požadavek k výstavbě luteránského chrámu pro protestantskou obec, hlásící se k tehdejší německé většině brněnského obyvatelstva. Na návrh stavby byla vypsána soutěž, které se zúčastnila řada architektů, mezi nimi i prominentní vídeňský architekt Heinrich Freiherr von Ferstel, který se stal známým jako architekt vídeňského Votivkirche. Ferstel se stal jakousi „šedou eminencí“ brněnského urbanismu a získal i čestné občanství města Brna. Jeho plán na výstavbu kostela zvítězil jako jeden z deseti projektů a byl přijat v březnu 1862. O lokalitě stavby se rozhodlo dodatečně. Patrně na popud Ferstela a stavitele Arnolda došlo k zahájení stavby v ose nově vzniklého, prestižního „akademického náměstí“. Zdá se, že tato skutečnost měla i svoji logiku, protože právě brněnští luteráni byli úzce svázáni s brněnským podnikatelským prostředím.Dozorem nad celou stavbou byl pověřen brněnský stavitel Mořic Kellner von Brännheim a stavbu vedl vrchní inženýr zemského stavebního úřadu František Thanabauer. 7. září 1863 luteránský superintendant, Johann Georg Lumnitzer, jinak úspěšný malíř a rytec, položil základní kámen stavby. Kostel je postavený z červených režných cihel v letech 1863 – 1865 a pro svoji cihlově červenou barvu je znám pod názvem Červený kostel. Vystavěn je z režného, cihlového zdiva, v tzv. severoněmeckém novogotickém slohu.

V roce 1866 byly odlity tři zvony a v neděli, 25. srpna 1867, se konalo slavnostní vysvěcení chrámu za přítomnosti brněnské občanské elity a samotného architekta Ferstela. Tohoto aktu se zúčastnilo celé presbytérium evangelické augšpurské obce. Jeho siluetu lze spatřit již od známého obelisku na Františkově, který spolu s kostelem tvoří spojnici okružní třídy vedoucí pod hradem Špilberkem, na jejímž začátku a konci vznikla malá náměstí s budovami příznačnými pro tehdejší liberální éru. Ne nadarmo se moravské metropoli tehdy říkalo "Malá Vídeň".

V roce 1867 se shromáždění přesunula z toleranční modlitebny, která roku 1783 vznikla rekonstrukcí z bývalé stavovské jízdárny, do nově otevřeného chrámu „Christuskirche“, tzv. Červeného kostela.

Kostel je dlouhý čtyřicet pět metrů a jeho věž dosahuje padesátimetrové výšky. V souladu s protestantskou tradicí je jeho interiér
jednoduchý až strohý, osvětlovaný slunečními paprsky, lomenými přes původně barevné výplně oken. Jednou z mála ozdob jsou sochařské práce od Franze Schönthalera, které lze spatřit jak na hlavním oltáři, tak na hudebním kůru. Na stěně za oltářem je namalován obraz Krista, jehož autorem je akademický malíř Ferdinand Laufberger.  Od něho pochází i dekorativní výmalba spodní části chóru, která je vytvořena na způsob textilního závěsu. Chór je zakončen třemi stranami šestiúhelníku a věž, postavená nad vstupní halou, má kamennou helmu. Varhany jsou dílem slavné varhanářské rodiny Riegrů z Krnova a byly vysvěceny na Květnou neděli roku 1887. Trojlodní prostor má žebrové klenby, které spočívají na šesti párech pilířů.

Do kostela byla umístěna pamětní deska věnovaná seniorovi luteránské církve Viktoru Heinrichu Rieckovi, zakladateli obce v Brně, který svým myšlením působil na rozvoj školství a vědecké práce v Brně.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se český reformovaný sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické, německý luterský sbor se stal součástí Německé evangelické církve.

Po skončení druhé světové války byli členové německého sboru, který se scházel v Červeném kostele, v rámci Benešových dekretů,
z Brna odsunuti a luterský kostel byl převeden pod správu Českobratrské církve evangelické jako Komenského chrám . Kostel užívá její první brněnský sbor.

Monumentální stavba Komenského chrámu v Brně je již sama o sobě svědectvím několika paradoxů, které mohou každého vést k hlubokému zamyšlení. Jedná se totiž o protestantský chrám v katolické zemi, který byl vystavěn německými protestanty v zemi rekatolizované převážně Němci. Chrám nyní patří české církvi, zatímco potomci původních majitelů žijí v Německu. Chrám je tak svědectvím o neustálém střetu dvou principů, a to principu etnického a principu náboženského . Komenského chrám za svou krátkou historii zažil vícekrát obojí.

Dnes slouží Červený kostel kromě nedělních bohoslužeb i ke koncertům vážné i populární hudby, a vyjímečně i k výstavám. Kostel, včetně svého okolí, byl velkým nákladem opraven za přispění Ministerstva kultury a Magistrátu města Brna.

Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského na Joštově ulici v Brně, známý také jako Červený kostel je jedním z objektů, využívajících k vyhřívání lavic sálavé panely ECOSUN K .  Vyhřát kostel klasickým konvekčním systémem (teplovzdušně) je zdlouhavé, energeticky velmi náročné a vezmeme-li v úvahu poměr plochy, na které jsou umístěny lavice a objem celého kostela, i vysoce neefektivní. Nízkoteplotní panely ECOSUN K, instalované přímo v lavicích, cíleně ohřívají návštěvníky kostela. Tepelná energie je tak využita s maximální možnou účinností a provoz tohoto systému lze pro daný účel označit jako nejefektivnější a současně nejúspornější.

Poloha

přidat fotografie