[10476] Vodní nádrž Mšeno (přehrada)

Přehradní hráz je tížná, oblouková, zděná z lomového kamene. Pro vypouštění vody z nádrže slouží dvě spodní výpusti z litinového potrubí o průměru 800 mm o celkové kapacitě 7,8 m3.s-1, umístěné v příčných štolách hráze, které jsou hrazeny na návodní straně z manipulačních věží tabulemi ovládanými ručně a na vzdušné straně klínovými šoupátky umístěnými v manipulačních domcích ovládanými servopohony z místa. Na odbočce z pravé základové výpusti je nainstalována vodní elektrárna pro průtok 120 l.s-1 o výkonu 11 kW. Soustrojí tvoří čerpadlo DET 200 s asynchronním generátorem. Pro převedení velkých vod slouží nehrazený korunový přeliv umístěný uprostřed hráze , který je tvořen ze čtyř polí o kapacitě 21,8 m3.s-1. Vývar je společný pro přepad i spodní výpusti a je ukončen betonovým měrným jízkem. Pod základy hrázového tělesa byla vybudována dodatečně revizní a injekční štola, ze které se dotěsnilo podloží hráze. Štola dále slouží ke kontrole a k dotěsňování zvýšených průsaků. Ze sousedních povodí, pro ochranu města, lze převádět z Lužické a Bílé Nisy do přehradní nádrže povodňové průtoky vybudovanými štolami. Štola z Bílé Nisy je dlouhá 1758 m a převede max. 16 m3.s-1. Štola z Lužické Nisy je dlouhá 636 m a převede 10 m3.s-1. Přehradní nádrž je tvořena ze tří částí, mezi 1. a 2. nádrží je silniční těleso s obvodovou komunikací, mezi 2. a 3 nádrží je zemní těleso s chodníkem pro pěší.

V r. 1900 bylo v Liberci založeno „Vodní družstvo pro regulaci toku a výstavbu přehrad v povodí Lužické Nisy“, které na základě častých povodní s velkými materiálními škodami v průmyslové oblasti podhůří Jizerských hor rozhodlo o výstavbě šesti údolních nádrží v povodí Lužické Nisy, z nichž přehrada Mšeno je dílo nejvýznamnější. Projekt vypracoval prof. Dr. Otto Intze spolu s prof. Holzem a Dr. Lepplou z Berlína. Stavbu provedla v letech 1906–1908 pražská stavební firma Franz Schön a synové. V r. 1984 bylo vystaveno na levém břehu u hráze nové provozní středisko pro obsluhu přehrady. V r. 1994 byla na odbočce z pravé základové výpusti nainstalována malá vodní elektrárna. V letech 1999–2000 byly realizovány významné sanační práce v podloží hráze. Důvodem tohoto zásahu bylo dlouhodobě pozorované zamokření terénu při vzdušní patě hráze. Pro stanovení způsobu a rozsahu sanace byl v letech 1986–88 proveden firmou Geoindustria s. p. Praha inženýrskogeologický průzkum pomocí 20 vrtů rozmístěných v celé délce hráze. Následovalo několik studijních a modelových prací, které vyvrcholily realizací doplňkového průzkumu provedeného akciovou společností SG Geotechnika Praha v roce 1997. Na základě výsledků uvedených činností byl zvolen způsob sanace podloží pomocí těsnícího prvku z nově vybudované štoly, vedené bezprostředně pod základem hráze. Realizací injekční štoly o celkové délce 270 m, podkovovitého tvaru a s vnitřními rozměry 2,5 x 2,5 m byla pověřena firma Erebos, spol. s r.o. Malé Svatoňovice. Ze štoly byla provedena injekční clona s roztečí vrtu 1,5 m, sahající do hloubky 3 m. Vedle kvalitního dotěsnění podloží slouží štola k trvalému monitorování různých jevů a přispívá ke zlepšení stability a bezpečnosti vodního díla.